Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Mrtvých po mexickém zemětřesení je už na 300, stále se ale daří nacházet v troskách i živé lidi

Mrtvých po mexickém zemětřesení je už na 300, stále se ale daří nacházet v troskách i živé lidi

V Mexiku po úterním zemětřesení, které si vyžádalo podle poslední bilance 295 obětí, stále pokračují záchranné práce. Podle ministra vnitra Miguela Osoria Chonga ještě v pátek záchranáři vytáhli z trosek živé lidi. Počet obětí ale zřejmě ještě poroste.

Nejvíce lidí zemřelo po úterních otřesech v metropoli Mexika, kde úřady zatím hlásí 157 obětí. Mezi mrtvými v hlavním městě úřady zatím potvrdily osm cizinců - jde o čtyři ženy z Tchaj-wanu, jeden muž z Jižní Koreje, jeden Španěl, jeden Argentinec a žena z Panamy.

Sedmdesát tři osob nepřežilo zemětřesení o síle 7,1 stupně ve státě Morelos a 45 jich zemřelo ve státě Puebla, další obětí hlásí také státy México, Guerrero a Oaxaca.

Ve všech postižených oblastech bylo podle národního archelologického a historického ústavu poškozeno také 373 historických památek, z toho 14 muzeí. Ani tato bilance zatím není konečná. Žádnou z památek ale nebude nutné zbourat, většinou jde o poškození výzdoby. Někde se ale zřítily části kupole či zvonice. V metropoli byla poškozena i slavná metropolitní katedrála, z níž se zřítila jedna ze soch zdobící hlavní portál a kříž z jedné ze zvonic.

V hlavním měst Mexika bylo podle šéfa Národní civilní obrany Luise Felipeho Puenteho poškozeno na 3000 domů, 38 budov se zřítilo.

Mexické námořnictvo, které se významně podílí na záchranných pracích a z trosek od úterního zemětřesení vyprostilo v mexickém hlavním městě 115 živých lidí, se omluvilo za dezinformaci ohledně zasypané holčičky Fridy Sofie ve škole na jihu metropole. Zpráva o přeživší dívence se objevila v mexickém tisku ve středu. Několik hodin Mexičané a s nimi i zahraniční média sledovala s napětím, zda holčičku záchranáři vyprostí. Nakonec se ale ukázalo, že žádná taková dívka do Rébsamenovy školy v metropoli nechodí.

Major námořnictva José Luis Vergara později uvedl, že nechtěli šířit falešné naděje, ale že informace se zrodila "v reálném čase". Z Rébsamenovy školy bylo po zemětřesení zachráněno 11 dětí a vyproštěna těla 19 mrtvých dětí a šesti zemřelých dospělých.

V souvislosti se zřícením této školy, ale i dalších budov v metropoli, se začaly objevovat spekulace, zde byly při výstavbě dodrženy nejnovější normy zavedené po ničivém zemětřesení z roku 1985. Podle experta na zemětřesení z národní mexické univerzity Roberta Pirally zřejmě nebyly, ale zatím je prý brzy určit, zda šlo o zanedbání povinností či třeba o korupci.

Škola, která se stala symbolem nynějšího zemětřesení v metropoli, měla několik budov. A zatímco ty starší úterní otřesy vydržely, zřítila se budova postavená po roce 2000.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1