Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Muslimští uprchlíci z Barmy přišli o poslední možnost komunikace. Bangladéš je odstřihl od mobilů, bojí se o bezpečnost

Muslimští uprchlíci z Barmy přišli o poslední možnost komunikace. Bangladéš je odstřihl od mobilů, bojí se o bezpečnost

Rohingové, kteří uprchli z Barmy ve strachu o život a s minimem věcí v ruce, ztratili jednu z posledních možností komunikace. Bangladéš zakázal telekomunikačním společnostem prodávat uprchlíkům SIM karty do mobilních telefonů. Podle úředníků stojí za zákazem bezpečnostní hrozba.

V Bangladéši fungují čtyři hlavní prodejci. Všem hrozí pokuta, pokud někomu z více než 400 tisíc nově příchozích uprchlíků z Barmy umožní spojení se světem skrz mobilní telefon. „Rohingové si nyní nemohou kupovat SIM karty,“ uvedl úředník z příslušného ministerstva Enayet Hossain pro AFP.

Podle resortu je důvodem pro odříznutí muslimské menšiny od komunikačního světa bezpečnostní obava. Rohingové nejsou přitom v zemi jediní, kteří čelí podobnému omezení. Prodej SIM karet zakázal Bangladéš i pro vlastní obyvatele, která se nemohou prokázat oficiálním dokladem. Krok má za cíl omezit růst domácích milic.

720p 360p
Rohingové

„Učinili jsme kroky k tomu, abychom přivítali Rohingy na humanitárních základech, současně ale nesmí být ohrožena naše vlastní bezpečnost,“ popsala Tarana Halim z ministerstva pro telekomunikace. Podle bangladéšských autorit by zákaz mohl být zrušen ve chvíli, kdy budou uprchlíkům vydány biometrické doklady identity. Proces může zabrat až šest měsíců.

Rohingové, kteří utekli ze své vlasti kvůli pronásledování, čelí v Bangladéši i dalším restrikcím. Téměř 430 tisíc uprchlíků umístila armáda do přeplněných táborů, kde žijí bez jakéhokoliv přístřešku. Ti, kteří přebývali v lesích nebo na polích, vyhnala policie a vojáci. Ti mají za úkol zabránit tomu, aby se Rohingové usazovali ve městech.

Nedostatek jídla, vody i toalet vytváří v táborech podmínkách, které humanitární organizace popisují jako humanitární krizi.

Podle zpráv OSN provádí armáda v Barmě proti muslimské menšině „učebnicový příklad etnické čistky“. Barmské síly po sérii útoku ze strany skupinek muslimských extremistů spustily rozsáhlou plošnou akci. Podle svědectví uprchlíků byly na denním pořádku násilnosti, vraždění a vypalování vesnic. Z celého světa se ozývá kritika vůči barmské vůdkyni Su Ťij. Podle některých hlasů by jí měla být odebrána Nobelova cena za mír.

I další státy se k uprchlíkům z řad Rohingů staví odmítavě. Podle britského deníku The Guardian australské úřady nabízí tisíce dolarů běžencům za to, že opustí internační zařízení a vrátí se do Barmy. Návrat by pro ně přitom v mnoha případech znamenal rozsudek smrti.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1