Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Muž, se kterým se (ne)mluví. Rusko je pro americké politiky stejně toxické jako jeho velvyslanec

Muž, se kterým se (ne)mluví. Rusko je pro americké politiky stejně toxické jako jeho velvyslanec

Jeho jméno už se ve Washingtonu bojí vyslovovat. Spojení s ním znamená černou skvrnu, a pro někoho také stopku, v politické kariéře. Ruský velvyslanec ve Spojených státech Sergej Kisljak přivedl do problémů už několik lidí z okruhu prezidenta Donalda Trumpa. Zároveň také vytvořil atmosféru „alergie“ na jakoukoli zmínku o Rusku.

Byl to okamžik, který uvrhl Donalda Trumpa do ještě větších problémů. Ačkoli si myslel, že odvoláním šéfa FBI Jamese Comeyho ze sebe sejme tlak vyšetřování ruských vazeb, ve skutečnosti celou situaci zhoršil. Tím víc, že se následně odvoláním chlubil na schůzce s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a právě velvyslancem Kisljakem.

Kisljak je momentálně muž, se kterým se ve Washingtonu oficiálně nemluví. Politici jakékoli kontakty s ním popírají, a to i když k nim došlo dlouho před současnými aférami. To je případ šéfky sněmovní menšiny, demokratky Nancy Pelosiové. Následně se objevily fotky z roku 2010, které vypovídají o opaku. „Jeho jméno je něco jako ruský výraz pro ‚Zapomněl jsem’,“ cituje Newsweek v nadsázce míněný tweet bývalého šéfa kampaně Baracka Obamy David Axelrod.

Doslova bouři v Bílém domě vzbudily schůzky s Trumpovým okolím. Kvůli nim musel rezignovat poradce pro národní bezpečnosti Michael Flynn a do problémů se dostal například ministr spravedlnosti Jeff Sessions nebo Trumpův zeť Jared Kushner.

Na Kisljaka se začala okamžitě snášet obvinění, že ve Washingtonu působí jako ruský špión. Bývalý velvyslanec Spojených států v Rusku Michael McFaul však Kisljakovo jednání brání. „Vždy pracoval velice profesionálně. Jeho úkolem je vytvářet kontakty,“ praví s tím, že nestandardní bylo spíše chování Trumpovy administrativy.

Otázkou zůstává, jak moc byla ruská ambasáda zapojená do údajného ovlivňování loňských prezidentských voleb v USA. A jestli Rusové spolupracovali s Trumpovým volebním týmem. Ačkoli sám Kisljak vyjádřil Trumpovi podporu, Rusko mohlo pracovat spíše na poškození Hillary Clintonové. Tomu by nasvědčoval i začátek útoků. Ty se rozběhly ještě před oznámením kandidatury současného prezidenta.

 

„Sledovali tím, aby Clintonová byla co nejvíce zaneprázdněná na domácí scéně a nejednala proti ruským zájmům,“ domnívá se Mark Galeotti z pražského Institutu mezinárodních vztahů s tím, že vedlejším efektem mělo být znevěrohodnění demokratického procesu.

Důkaz, že je Kisljak ruským špiónem nebo Trumpovým spolupracovníkem, neexistuje. Přesto se jeho jednání dá leccos vytknout. Především to, že neplní jednu z hlavních rolí velvyslance. Selhává v roli mostu mezi americkou a ruskou stranou, kvůli čemuž se nedaří předcházet diplomatickým roztržkám.

Tzv. Russiagate Kisljakovu pozici jen zhorší. Ačkoli se snažil o restart dialogu mezi prezidenty obou zemí, po jeho schůzkách je Rusko pro americké politiky stejně toxické jako sám Kisljkak. „Je to jako s fotbalovými fanoušky. Vidí fauly ve všem, co druhý tým udělá,“ konstatuje další bývalý velvyslanec v Moskvě Thomas Pickering.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744