Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Muž v pozadí: Summit s Kimem zařizoval Kushner v době, kdy si USA a KLDR hrozily válkou

Muž v pozadí: Summit s Kimem zařizoval Kushner v době, kdy si USA a KLDR hrozily válkou

Zatímco celý svět s napětím sledoval, jak dopadne summit amerického prezidenta Donalda Trumpa se severokorejským lídrem Kim Čong-unem, dva lidé na straně Spojených států si mohli plácnout na znamení úspěšné práce. Summit by se zřejmě neuskutečnil bez podpory finančníka Gabriela Schulze a Trumpova zetě Jareda Kushnera. Opět se tak ukazuje, jak důležitou roli v administrativě USA hrají prezidentovi příbuzní.

Loni v létě, když si americký prezident Donald Trump a severokorejský diktátor Kim Čong-un na dálku vyměňovali urážky a vyhrůžky, přišel finančník Gabriel Schulze za administrativou ve Washingtonu s přáním: „Severokorejská vláda si přejet mluvit s Jaredem Kushnerem.“

Americký byznysman dlouhodobě žijící v Singapuru vysvětlil, že KLDR hledala cestu, jak zprostředkovat setkání mezi oběma státníky, kteří si tou dobou hrozili jaderným konfliktem. Schulze byl vhodným prostředníkem kvůli síti kontaktů, kterou dlouhou dobu budoval při cestách do komunistické země.

Ještě zásadnější postavou pro Severokorejce byl ale Kushner. Pro diplomaty zvyklé na vládu jedné rodiny představoval symbol stability v rozbouřených vodách Trumpova týmu. Loni v létě prováděl americký prezident první razantní změny, jež místy připomínaly personální chaos a zahrnovaly například vynucený odchod hlavního stratéga Bílého domu Steva Bannona.

Zástupci KLDR se inspirovali v Číně. Peking hned po nástupu Trumpa do Bílého domu rozpoznal, že prezidentův zeť může díky svým kontaktům a důvěře na nejvyšším místě fungovat jakožto spojka pomáhající obcházet zdlouhavou byrokracii ministerstva zahraničí.

V korejském případě působil čistě jako komunikační kanál. Summit připravovali diplomaté a představitelé tajných služeb. Kushner však hned na počátku, po kontaktu se Schulzem, informoval tehdejšího šéfa CIA Mikea Pompea, jenž se později stal ministrem zahraničí. Proč neupozornil raději šéfa diplomacie Rexe Tillersona není zřejmé. Kushner však měl s Tillersonem dlouhodobě špatné vztahy a právě loni v létě se začalo poprvé intenzivně spekulovat, že Trump ministra odvolí. To se letos v březnu skutečně stalo.

Kushnerovy linky pomohly i s Čínou

Trump dává rodinným příslušníkům nebývale velký prostor v oficiálních či neoficiálních, ale pro administrativu zásadních rolích. Nebylo to poprvé, co Kushner sehrál důležitou úlohu na diplomatickém poli. Zkraje loňského roku souhlasil čínský velvyslanec ve Washingtonu Cui Tiankai s Kushnerovým návrhem na zřízení soukromé linky, která měla zlepšit vztahy obou zemí. Ty poškodil Trumpův telefonát hlavě Tchaj-wanu, což Peking nelibě nesl. Linka vedla k dvoudenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na Trumpově floridském letním sídle Mar-a-Lago.

Už před inaugurací se o něco podobného snažil spolu s dalším poradcem Michaelem Flynnem v případě Ruska. Oba se sešli s tehdejším ruským velvyslancem v USA Sergejem Kisljakem. S Trumpovým synem Donaldem juniorem a někdejším šéfem kampaně Paulem Manafortem se také účastnil nechvalně proslulé schůzky v Trump Tower, kde chtěli od ruské právničky Natalje Veselnické získat kompromitující materiály na demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou.

Kushner má v Bílém domě jako poradce na starosti formování politiky na Blízkém východě. V poslední době se však jeho jméno objevovalo v souvislosti s úspěšnou kandidaturou USA, Kanady a Mexika na pořadatelství mistrovství světa ve fotbale v roce 2026. I v přesvědčování volitelů FIFA měl Kushner se svojí diplomacií sehrát klíčovou roli.

Ivanka chce být prezidentkou, jedná už nyní

Stranou se navíc nedrží ani prezidentova dcera a Kushnerova manželka Ivanka. Tu američtí komentátoři často titulují jako faktickou první dámu, jelikož na veřejnosti vystupuje častěji než prezidentova žena Melania.

Jako Trumpova poradkyně se však Ivanky občas dostane i za limity její funkce. Kritici jí vyčítali například „záskok“ za otce během jednání summitu G-20. Fotografové ji zachytili bok po boku britské premiérky Theresy Mayové, německé kancléřky Angely Merkelové nebo čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. V nepřítomnosti přitom obvykle hlavy států a šéfy vlád zastupují ministři nebo vysoce postavení úředníci, nikoli poradci Ivančina postavení.

Velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová to tehdy vysvětlovala faktem, že na pořad jednání přišla témata spojená s příležitostmi pro ženy, čemuž se Ivanka dlouhodobě věnuje. „Vnímá se jako součást rodiny sloužící veřejnosti a nechce plýtvat časem tím, že se nepokusí něco posunout dopředu a pomoci světu,“ pravila Haleyová.

Ivanka však má vyšší ambice. V knize bulvárního novináře Michaela Wolffa se dokonce objevila informace, že již byla dohodnutá se svým manželem na budoucí kandidatuře na prezidentku. Cílem přitom nebylo nic menšího než stát se první ženou v Bílém domě.

Zatím se musí spokojit jen s nižší pozicí. I tak se ale, jak vidno, dostává k důležitým jednáním. Kromě toho na summitu G-20 se letos v únoru objevila na zahájení zimní olympiády v Jižní Koreji. Vedla tam americkou delegaci a potkala se také s prezidentem Mun Če-inem, s nímž debatovala o sankcích vůči KLDR.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1