Muž vydržel u IS tři dny a začalo se mu stýskat po mámě. Teď napravuje radikály vracející se domů | info.cz

Články odjinud

Muž vydržel u IS tři dny a začalo se mu stýskat po mámě. Teď napravuje radikály vracející se domů

Albert Beriša je jedním ze 40 tisíc takzvaných zahraničních bojovníků, kteří opustili svou domovskou zemi, aby žili v chalífátu vyhlášeném Islámským státem v Sýrii a Iráku. Beriša sice tvrdí, že se v řadách IS ocitl nešťastnou náhodou, za cestu do Sýrie ho však soud v Kosovu poslal na tři a půl roku do vězení. Třicetiletý Evropan, který radikály z Islámského státu označuje za krvelačné psychopaty, nyní tvrdí, že má odpověď na klíčové otázky, které si dnes kladou bezpečnostní experti z celého světa: Je možné, aby se zahraniční bojovníci po návratu začlenili zpět do společnosti? A jak si domovské země mohou být jisté, že zde navrátilci nebudou páchat útoky ve jménu islámu?

Albert Beriša strávil v Sýrii celkem devět dní. Během tohoto krátkého pobytu podle svých slov nikdy nikomu neublížil, přiznává ale, že byl v kontaktu s veliteli, kteří tvrdili, že „jsou připraveni páchat útoky v Evropě“. Se svým příběhem se svěřil americké NBC News.

Do Sýrie se dostal v roce 2013, když v 26 letech viděl na YouTube video zachycující masakr syrského obyvatelstva. Rozhodl se proto přidat na stranu rebelů bojujících proti prezidentu Bašáru Asadovi. V Sýrii se však dostal k islamistům z tehdejší Fronty an-Nusrá, tři dny pak strávil u Islámského státu. Brzy si ale uvědomil, že se chce vrátit domů – vše mu došlo po telefonátu s matkou. „Když jsem slyšel její hlas, uvědomil jsem si, že to byla chyba,“ vysvětluje.

Do řad Islámského státu odcházejí radikálové z celé Evropy

Beriša není jediný Kosovan, který odjel na Blízký východ – jejich počet úřady odhadují na víc než 300. V porovnání s Velkou Británií, odkud odešlo asi 100 zahraničních bojovníků, přestože je asi 180krát větší než Kosovo, to je skutečně velké číslo.

Kosovské úřady si tak lámou hlavu, co si s navrátilci počnou. „Obavou totiž je, co zahraniční bojovníci budou dělat s dovednostmi získanými v boji,“ uvedl před rokem generální tajemník Interpolu Jürgen Stock. Domovské země radikálů se proto rozhodly, že cesty do Sýrie a Iráku budou tvrdě postihovat. Zahraniční bojovníci tak mají z návratu obavy.

„Je těžké přesvědčit lidi, aby se vrátili, když mají jen dvě možnosti: zůstat a zemřít v Sýrii, nebo druhou špatnou volbu, která skončí vězením,“ řekl pro NBC News Beriša. „Náš stát, naše společnost, jim musí dát třetí možnost, a to je reintegrace,“ tvrdí Kosovan, který po návratu ze Sýrie založil vlastní neziskovou organizaci a věří, že našel to správné řešení.

Beriša zároveň doufá, že díky jeho aktivitám na něj kosovské úřady přestanou koukat jako na kriminálníka a naopak ho začnou vnímat jako přínos. Díky svým zkušenostem prý totiž dokáže získat důvěru zahraničních bojovníků a extremistů, což je něco, co obyčejný úředník nikdy mít nebude.

Berišův Institut pro bezpečnost, integraci a deradikalizaci (INSID) je v kontaktu se 109 kosovskými džihádisty, z nichž 75 se už vrátilo domů. Zbytek zatím zůstává na Blízkém východě.

„Snažíme se přesvědčit navrátilce, aby veřejně vystoupili, odsoudili projevy nenávisti a vyslovili se proti celé myšlence přidávat se k teroristické organizaci,“ říká Aber Vokri – lékař, který s INSID spolupracuje.

Džihádisty z Islámského státu má napravit pozitivní motivace

INSID však není jedinou skupinou, která se v Kosovu snaží o deradikalizaci svých občanů. Vláda vytvořila program založený na takzvaném Aarhuském modelu, který pochází z Dánska, osvojily si ho však i další země Evropy i jiných světových oblastí.

Dánská strategie počítá s tím, že se do procesu deradikalizace zapojí rodiny radikálů, sociální pracovníci, školy, psychologové, ale i policie, zpravodajské služby a věznice – všechna tato odvětví se dohromady snaží radikály začlenit zpět do společnosti. Dánské úřady totiž vsadily na pozitivní motivaci a navrátilcům místo jejich odsouzení shánějí práci, nabízí psychologickou pomoc zdarma a posílají je na univerzity. Model funguje i preventivně tak, aby se lidé náchylní k radikalizaci k extremistům vůbec nepřidávali.

Takový přístup i uvítal i 32letý Nexhat – jeden ze zahraničních bojovníků, který s Berišovou neziskovkou spolupracuje. V Kosovu totiž od roku 2015 platí nový zákon, který zakazuje zapojovat se do zahraničních válek, po návratu mu tak hrozí vězení.  „Samozřejmě, že mám strach z lidí, se kterými se setkám uvnitř věznice,“ říká Nexhat.

„Myslím, že nám stát musí dát alternativu, jako je vzdělání, dát nám druhou šanci a poskytnout nám psychology. Jenže stát nás chce dát jen do vězení a vyhlásit nám válku,“ říká s tím, že to zahraniční bojovníky povede jen k násilí. To však kosovská vláda odmítá s tím, že využívá i dánský model, a chce tak v deradikalizaci muslimů využívat vyvážený přístup. S tím chce pomoct i Beriša se svojí neziskovkou.

„Každé náboženství má své černé ovce a nemůžeme říct, že my je nemáme. Je to naše povinnost se s nimi vypořádat,“ říká Beriša. „Ochraňujeme před nimi naše náboženství i naše lidi a chráníme ostatní také před jejich aktivitami,“ vysvětluje, proč neziskovku po návratu ze Sýrie zakládal. „V první lajně války proti extremismu by měli být muslimové. Ne ostatní,“ dodává Beriša.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud