Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Může za výsledek voleb Facebook? Zuckerberg obvinění odmítá

Může za výsledek voleb Facebook? Zuckerberg obvinění odmítá
 

Mark Zuckerberg, zakladatel Facebooku, odráží nařčení, že právě Facebook přispěl k šíření poplašných, falešných nebo nepřesných zpráv a těmito nepravdivými informacemi ovlivnil výsledek voleb. 

V mnohém to připomínalo volby v Česku. Sociální sítě se během amerických prezidentských voleb staly bojištěm mezi dvěma znepřátelenými tábory. Občas to došlo tak daleko, že si lidé mazali z přátel své názorové odpůrce.

Jedna z falešných zpráv týkající se Trumpa
„Kdybych někdy kandidoval, tak bych kandidoval za Republikány. Ti mají nejhloupější voliče v zemi. Věří všemu na Fox News. Mohl bych lhát a oni by tomu věřili. Vsadím se, že bych měl vysoká čísla,“ řekl v údajném rozhovoru pro časopis People.

Na Facebooku se objevovaly neuvěřitelné zprávy ohledně obou kandidátů. Teď se na zakladatele sociální sítě Marka Zuckerberga snesla vlna kritiky, že právě Facebook může za výsledek voleb.

Zuckerberg veškerá obvinění označil za šílená, informoval Guardian. „Voliči se rozhodli na základě životních zkušeností,“ ohradil se.

„To je tak hluboce neempatické, pokud si někdo myslí, že někdo volil, tak jak volil, jen na základě falešných zpráv, které si přečetl,“ řekl na konferenci Techonomy poblíž San Franciska.

Jedna z falešných zpráv o Clintonové
„Agent FBI, který vyšetřoval e-mailovou aféru, byl nalezen mrtev.“ Napsaly neexistující noviny Denver Guardian.

Odmítl také informace, podle kterých Facebook příliš personifikuje příspěvky. Lidem se sice přednostně objevují ty, které by je mohly zajímat, to ale neznamená, že příspěvky, které by se jim nelíbily, stránka vůbec nezobrazuje.

„Naším cílem je ukázat uživatelům obsah, který je bude nejvíce zajímat,“ vysvětlil.

„Tímhle jsme se zabývali a opravdu nás to zajímá,“ poznamenal Zuckerberg a dodal, že díky němu mají naopak lidé přístup k pestřejšímu mixu informací.

Zuckerberg poukázal na situaci před dvaceti lety, kdy se lidé ke zprávám dostali jen skrze televizi a noviny. „Zprávy byly filtrovány skrze všechno tohle,“ prohlásil.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1