Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Na imáma, který stojí za barcelonskými útoky, muslimové upozorňovali už před více než rokem

Na imáma, který stojí za barcelonskými útoky, muslimové upozorňovali už před více než rokem

Imám Abdalbákí Sátí, který je považován za mozek teroristických útoků v Katalánsku z minulého týdne, vzbudil už začátkem roku 2016 podezření u muslimské obce v Belgii. Tamní starosta tehdy po upozornění belgického imáma kontaktoval španělské úřady a ptal se na Sátího minulost. Řekl to v rozhovoru s agenturou EFE starosta belgického města Vilvoorde Hans Bonte.

„A i když nebyly informace, že by Sátí byl podezřelý z radikalizace islamistů či z nabádání k terorismu, muslimská komunita v našem regionu se rozhodla ho vyhostit z mešity,“ uvedl Bonte. Dodal, že je velmi pyšný, že to byli právě muslimové, kteří „se obrátili přímo na policii“.

Starost Bonte neuvedl, koho přesně ve Španělsku tehdy s dotazem na Sátího minulost kontaktoval. Imám Sátí ale už tehdy neměl čistý trestní rejstřík. Ve Španělsku byl odsouzen na čtyři roky za obchodování s hašišem, co je podle listu El Periódico jeden ze zdrojů financování džihádistů.

Z trestu si imám Sátí odseděl více než polovinu a v dubnu 2014 byl propuštěn. Součástí rozsudku bylo i vyhoštění do Maroka, odkud Sátí pochází a kde žije jeho manželka a děti. V odvolacím řízení bylo ale jeho vyhoštění zrušeno a Sátí mohl zůstat ve Španělsku, kde měl pobyt od roku 2002.

Podle deníku El Mundo na jaře 2015 soudce Pablo de la Rubia rozhodl, že Sátí nebude vyhoštěn, protože nepředstavuje „reálnou hrozbu“ a projevil „úsilí o integraci do španělské společnosti“. Obchodování s drogami označil tehdy soudce za „jediný a už starý trestný čin“.

V belgickém městě Vilvoorde, které má asi 43.000 obyvatel a těsně přiléhá k Bruselu, žil imám Sátí podle starosty Bonteho od ledna do března 2016. „Imám sousední lokality Diegem přišel za námi a ptal se na něj. Zdál se mu divný, protože mu říkal, že přišel ze Španělska, neboť tam nemá budoucnost. Nelíbilo se mu také, že se Sátí prohlásil za imáma, ačkoli k tomu nedoložil příslušné dokumenty,“ uvedl Bonte.

Město Vilvoorde v posledních letech přijalo řadu opatření v rámci prevence před radikalizací islamistů. Bonte s těmito kroky začal v roce 2012 poté, co vyšlo najevo, že asi 30 lidí z města odešlo bojovat do Sýrie do řad organizace Islámský stát. Základem opatření, která starosta zavedl, je zapojit do prevence proti terorismu celou komunitu. „Boj s terorismem funguje jen tehdy, když vychází zvnitřku vlastní komunity,“ uvedl starosta města Vilvoorde.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1