Na vlně populismu. Kdy a kde můžou bodovat bojovníci proti systému? | info.cz

Články odjinud

Na vlně populismu. Kdy a kde můžou bodovat bojovníci proti systému?

Rakousko a Itálie (částečně) to mají za sebou. Rakušané vybírali prezidenta a Italové rozhodovali o klíčových reformách a budoucnosti vlády premiéra Mattea Renzi. Ač nelze obě události srovnávat, jedno měly společné – šlo v nich o populismus. Zopakují to i další státy v Evropě?

Rakušané si v nedělních volbách zvolili prezidenta, který představuje tradičního politika, je pro přistěhovalectví a také společnou Evropu. Italové, kteří se také na konci víkendu vypravili do volebních místností, se rozhodli jít jinou cestou. 

Premiér Matteo Renzi spojil s referendem o důležitých ústavních reformách hlasování o své vládě a po neúspěchu rezignoval. Dopady, které bude mít pád jeho kabinetu na ekonomickou situaci v zemi, mohou být nedozírné a podle celé řady odborníků se mohou přetavit v hlubokou politickou krizi. Z ní mohou ve výsledku pohodlně těžit antisystémové a populistické strany, které už nyní mají v Itálii slušnou podporu.

Rakousko a Itálie ale nejsou zdaleka jediné země, které je proto dobré sledovat. Klíčové volby se v příštím roce konají hned v několika dalších evropských státech a i přesto, že situace v každé z nich je trochu jiná, jedno mají společné: voliči dostanou slovo a je na nich, jak s ním naloží.

Březen 2017: Nizozemsko

Jako první na řadu přijdou v dubnu Nizozemci, kde se parlamentní volby konají v polovině března. K jejich favoritům patří i pravicová a populistická strana s protipřistěhovaleckou rétorikou Strana pro svobodu Geerta Wilderse, která se pravděpodobně o vítězství popere s liberály premiéra Marka Rutteho. Wilders má nadstandardně úzké vztahy s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem (Wilders byl dokonce první z evropských politiků, kterému čerstvě zvolený prezident telefonoval) a podporoval kampaň za odchod Velké Británie z EU.

Duben/květen 2017: Francie

Týden po nizozemských parlamentních volbách vypukne volební šílenství ve Francii, kde proběhne prezidentské klání. Jen málokdo pochybuje, že se do druhého kola neprobojuje kandidátka extrémní pravicové Národní fronty a její předsedkyně Marine Le Penová. Politička je považovaná za nacionalistku a dlouhodobě kritizuje přistěhovalectví do Francie. Otázkou ale nadále zůstává, jak si povede v závěrečném duelu. Politologové v této souvislosti připomínají prezidentské volby v roce 2002, kdy se do druhého kola prezidentského souboje probojoval otec Marine Jean-Marie Le Pen. Levicoví voliči tehdy raději se skřípějícími zuby podpořili jeho soupeře Jacquese Chiraka. 

Září nebo říjen 2017: Německo

Pozornosti Evropanů by v příštím roce rozhodně neměly uniknout ani důležité volby do spolkového sněmu v Německu. I v nich totiž mohou výrazně zaznít hlasy populistů, v tomto případě pravicové antimigračně a euroskepticky orientované Alternativy pro Německo v čele s Frauke Petryovou. Po úspěších ve volbách do Evropského parlamentu a volbách do zemských parlamentů by se strana ráda dostala i do spolkového sněmu. V roce 2013 se jí to nepovedlo, když zůstala těsně pod volební klauzulí 5 %.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud