Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Napětí mezi Čínou a Indií roste. Země si vyhrožují válkou kvůli horskému průsmyku

Napětí mezi Čínou a Indií roste. Země si vyhrožují válkou kvůli horskému průsmyku

Zatímco svět sleduje dění na Korejském poloostrově, rýsuje se konflikt v úplně jiné oblasti. Čína a Indie již několik týdnů svádí slovní spor o oblast průsmyku Doka na hranici s Bhútánem. Chce tam postavit silnici, jež by výrazně usnadnila přesun vojsk v případě války.

Čína chce do průsmyku Doka postavit silnici. O hraniční území se však dlouhodobě vedou spory. Kromě nejlidnatější země světa si ho nárokuje i Bhútán. Indii váže s malou monarchií úzké spojenectví. Poskytuje jí i vojenskou a finanční pomoc.

Ačkoli indický ministr zahraničí tvrdí, že vidí řešení sporu v dialogu, podle Číny překročily v posledních dvou měsících hranici více než tři stovky vojáků, kteří brání ve stavbě silnice. Peking to označil za nelegální akci a bezohlednost. Nové Dílí vyzval, aby vojáky stáhlo, pokud chce udržet mír.

Čína považuje události za přímou hrozbu pro její teritoriální integritu. Analytici upozorňují, že Doka není jediné místo na téměř 3600 kilometrů dlouhé hranici s Indií, o něž se vedou spory. Poprvé ale zahrnují i třetí zemi – zmíněný Bhútán.

„Je to nejvážnější krize mezi Indií a Čínou za posledních třicet let,“ cituje list Washington Post analytika Shashanka Joshiho z londýnského Royal United Services Institute, podle nějž bude úspěchem, pokud se podaří vyhnout eskalaci konfliktu.

Indie se obává, že by stavěná cesta usnadnila čínským vojskům přístup do strategicky významného koridoru Siliguri v Západním Bengálsku. Koridor odděluje západní část země od jejího zbytku.

Vztahy obou jaderných velmocí jsou dlouhodobě napjaté. V roce 2014 to přitom vypadalo, že by se mohly zklidnit. Do premiérského křesla nastoupil v Indii Narendra Modi, označovaný za nejvíce pročínského šéfa vlády od roku 1962.

Prvotní nadšení a lákání investorů však polevilo poté, co Modi přestal důvěřovat čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi. Peking zablokoval indickou žádost o vstup do Skupiny jaderných dodavatelů i snahy označit pakistánského islámského vůdce Masúda Azhara za teroristu. Čína Indii zase vyčítá, že podporuje tibetské separatisty, když umožnila Dalajlámovi navštívit významný budhistický kláštěr v oblasti, kterou Peking označuje jako součást Tibetu.

Vysloužilý generál čínské lidové osvobozenecké armády PLA se domnívá, že Čína bude chtít Indy z Doky vypudit. Doufá však, že se vše obejde bez krveprolití. „Nebudeme první, kdo vystřelí. Ale to, zda bude válka, závisí na Indech. Nicméně pokud vypálí první výstřel, ztratí kontrolu a iniciativu,“ komentuje.

Indie se na případný konflikt už nyní připravuje. Přijala řadu opatření, která jí umožní pružně reagovat na eskalaci událostí. Ta zahrnují například přesun dvou divizí do oblasti, aby se aklimatizovaly na vysokou nadmořskou výšku.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1