Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Napětí mezi Německem a Tureckem houstne. Berlín bude muset stáhnout vojáky z turecké základy

Napětí mezi Německem a Tureckem houstne. Berlín bude muset stáhnout vojáky z turecké základy

Turecko nadále odmítá zaručit německých poslancům možnost navštěvovat vojáky bundeswehru působící na turecké letecké základně Incirlik. Pokus německého ministra zahraničí Sigmara Gabriela přesvědčit Turky, aby změnili názor, dnes ztroskotal. Berlínu tak podle šéfa německé diplomacie nezbude nic jiného než své vojáky z Turecka stáhnout a přesunout je do jiné země v oblasti východního Středomoří.

Na tureckých základnách Incirlik a Konya je v současnosti kromě vojáků řady dalších členských zemí Severoatlantické aliance také zhruba 270 německých vojáků. Bundeswehr se účastní mezinárodní mise, jejímž úkolem je bojovat proti radikálům z organizace Islámský stát (IS).

Tento týden odřekla skupina německých poslanců návštěvu Turecka poté, co jim Ankara sdělila, že jim neumožní uskutečnit velkou část plánovaného programu. Parlamentní delegace se měla setkat s tureckými vládními i opozičními poslanci, se zástupci turecké diplomacie, občanské společnosti nebo kurdské menšiny. V polovině května Turci poslancům zakázali vstup na Inçirlik.

Debata o odvolání německých vojáků z Turecka se vede kvůli napjatým vztahům Ankary a Berlína už delší dobu. Německé ministerstvo obrany proto již v březnu vytipovalo osm náhradních míst, odkud by bundeswehr mohl dál pomáhat v boji proti IS. Na seznamu vhodných míst se ocitly například Jordánsko, Kuvajt či Kypr.

Vztahy mezi spojenci z NATO Německem a Tureckem se v posledních letech kvůli sérii incidentů značně zhoršily. Naposledy před časem diplomatická roztržka vypukla poté, co německá města zakázala tureckým vládním politikům agitovat před dubnovým referendem o změnách ústavy na německém území.

Už dříve vztahy narušila například i satirická báseň německého komika Jana Böhmermanna, který si tropil posměch z tureckého prezidenta Erdogana, nebo rezoluce německého parlamentu, která uznala masakry Arménů v Osmanské říši během první světové války za genocidu. Spory vyvolal také případ německo-tureckého novináře Denize Yücela, který je už přes 100 dní v turecké vazbě.

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1