Napětí mezi Německem a USA roste. Washington hrozí přesunem vojáků | info.cz

Články odjinud

Napětí mezi Německem a USA roste. Washington hrozí přesunem vojáků

Vztahy mezi americkou administrativou a Německem se začínají znovu vyostřovat. Američané dlouhodobě kritizují Berlín za nedostatečné výdaje na obranu, uplynulý týden ale přinesl jejich spojenectví novou ránu. Důvodem je rozhodnutí Německa neúčastnit se mezinárodní mise, která má zkrotit Írán a zajistit bezpečnost obchodních lodí v Hormuzském průlivu. Washington proto hrozí, že stáhne část svých vojenských jednotek působících v Německu a pošle je do sousedního Polska, které má o přítomnost amerických vojáků na svém území dlouhodobě velký zájem.

„Je skutečně urážlivé očekávat, že američtí daňoví poplatníci budou platit za víc než 50 000 Američanů v Německu, když Německo využívá svůj obchodní přebytek k domácím účelům,“ řekl podle německé televize Deutsche Welle americký velvyslanec v Berlíně Richard Grenell.

Vysoký přebytek Německa v obchodování se Spojenými státy je terčem ostré kritiky administrativy Donalda Trumpa dlouhodobě – stejně jako nedostatek financí, které Berlín dává na obranu. Už před rokem šéf Bílého domu prohlásil, že někteří spojenci „zneužívají“ Spojených států, jak z hlediska obchodu, tak ve vojenské oblasti. „Když se podíváme na NATO, Německo platí pouze 1 procento a my 4,2 procenta mnohem většího HDP – to není spravedlivé,“ uvedl v březnu loňského roku Trump.

Americká armáda v Evropě

Vláda v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou sice plánuje výdaje na obranu zvednout, k dosažení cíle NATO dávat na obranu nejméně dvě procenta HDP to ale stačit nebude. V příštím roce má Německo za obranu utratit 1,36 % HDP a podle vládních proklamací se má tento cíl od roku 2024 zvýšit na 1,5 %. Ani tento záměr ale vláda možná nebude schopná naplnit – situaci komplikují koaliční sociální demokraté, kteří požadují „pozvolnější“ nárůst obranných výdajů.

Faktem nicméně zůstává, že právě Německo je evropskou zemí s největší americkou vojenskou přítomností. Na německém území je rozmístěno na 35 tisíc amerických vojáků, které doprovází asi 17 tisíc amerických civilistů ve službách armády. Z přítomnosti jednotek Spojených států navíc Německo těží i tvorbou pracovních míst – díky americké přítomnosti má v současnosti práci na 12 tisíc Němců.

Americká administrativa proto dlouhodobě hovoří o tom, že by některé jednotky mohly být z Německa staženy. Vojáci by mohli být přesunuti do sousedního Polska, které má vzhledem k obavám z možné ruské agrese o přítomnost americké armády na svém území mimořádný zájem. Američtí vojáci totiž na polském území zatím nejsou rozmístěni trvale, ale jen v rámci rotace sil NATO. Od ruské anexe Krymu v roce 2014 Varšava usiluje o to, aby byla jejich přítomnost trvalá.

O možnosti přesunu amerických jednotek z Německa do Polska se diskutovalo už na červnovém setkání Trumpa s polským prezidentem Andrzejem Dudou ve Washingtonu, myšlenku nicméně včera oživila americká velvyslankyně v Polsku Georgette Mosbacherová. „Polsko dává na obranu 2 procenta HDP a plní tak svůj závazek vůči NATO. Německo nikoliv. Americké jednotky z Německa bychom v Polsku přivítali,“ napsala americká ambasadorka.

Infografika: Hormuzský průliv

V reakci na její příspěvek dnes americký velvyslanec v Německu prohlásil, že dává Trumpovi i Mosbacherové zapravdu. Německo totiž ignoruje požadavky „řady prezidentů“, aby na obranu dávalo z rozpočtu víc, a nyní je prý ten správný čas, aby šéf Bílého domu na tuto skutečnost reagoval. Důvod? Odmítnutá účast na misi v Perském zálivu.

S nápadem na vytvoření mezinárodní mise přišly Spojené státy poté, co Írán v posledních týdnech zadržel několik zahraničních tankerů v oblasti strategického Hormuzského průlivu, kudy proudí podstatný objem světové produkce ropy. Washington proto několik evropských zemí vyzval, aby se mise vedoucí k zajištění bezpečnosti obchodních lodí v oblasti účastnily.

Napjaté vztahy dobře odráží i dvě plánové návštěvy Evropy, které má Donald Trump uskutečnit ještě před koncem prázdnin – ani jedna z cest s návštěvou Německa nepočítá. Nejprve Trump zavítá do francouzského letoviska Biarritz, kde se za dva týdny sejdou zástupci sedmi nejsilnějších ekonomik světa. Ve dnech 31. srpna až 3. září pak Trump navštíví Dánsko a Polsko – dvě evropské země, které jsou hlasitými kritiky plynovodu Nord Stream 2 vedoucího z Ruska do Německa po dně Baltského moře, což je dalším jablkem sváru v americko-německých vztazích. Trump opakovaně varuje před uvalením sankcí na společnosti a jedince, kteří jsou do projektu zapojeni.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud