Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Napětí na korejské hranici roste. KLDR objednává masovou produkci raket, z Jihu zní střelba

Napětí na korejské hranici roste. KLDR objednává masovou produkci raket, z Jihu zní střelba

Severní Korea dále přiživuje napětí, které po jejích testech balistických raket panuje na Korejském poloostrově. Vůdce KLDR Kim Čong-un oznámil, že plánuje objednat masovou výrobu balistických raket schopných zasáhnout i Japonsko či vybrané americké základny. Den poté poslal přes svou jižní hranici bezpilotní letoun, na který Jižní Korea odpověděla střelbou. 

Severní Korea pokračuje ve své politice síly. Jen co Kim Čong-un v neděli dohlédnul na úspěšný test balistické rakety Pukguksong-2, hned objednal jejich masovou výrobu. „Raketa je velmi přesná strategická zbraň a proto jsem schválil její nasazení k akci,“ citovala severokorejská agentura KCNA vůdce země.

Raketa Pukguksong-2, kterou pohání tuhé palivo a je schopná nést jaderné hlavice, po testu uletěla přibližně 500 kilometrů a dopadla do moře východně od Korejského poloostrova. Test odsoudila Jižní Korea, Japonsko i USA. Čína, jediný politický a ekonomický spojenec KLDR, varovala všechny zúčastněné strany před eskalací napětí.

Podle jihokorejského prezidenta Moon Jae-ina je „vysoká pravděpodobnost“ války obou Korejí.

Důkaz přišel hned na počátku tohoto týdne, kdy společnou hranici ze severu přeletěl neidentifikovatelný objekt, zřejmě bezpilotní letoun. Jižní Korea na to reagovala intenzivní střelbou a posílením sledování svého vzdušného prostoru.

Navzdory sankcím Organizace spojených národů i varování Číny však Severní Korea ve svých provokacích neustává. Nedělní test byl jedenáctou severokorejskou zkouškou rakety od začátku roku. Loni byly takových testů desítky a dvakrát šlo o jadernou zkoušku.

Severní Korea zesiluje své úsilí o vyvinutí mezikontinentální balistické rakety schopné přenést jadernou hlavici až do Ameriky. Prezident Donald Trump však ujistil, že „to se rozhodně nestane“.

Obě Koreje zůstávají od dob korejské války ve válečném stavu, protože konflikt skončil pouze uzavřením příměří, nikoli podpisem řádné mírové smlouvy.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1