Články odjinud

Napoleon, dopady finanční krize a podvodníci s krví. Výběr nejlepších zahraničních knih roku 2018

Napoleon, dopady finanční krize a podvodníci s krví. Výběr nejlepších zahraničních knih roku 2018

Přední světová média přináší přehled toho nejlepšího ke čtení, co bylo vydáno v právě končícím roce 2018. Soupis knih převážně v anglickém jazyce zároveň naznačuje, jaká témata jsou momentálně v západním světě aktuální a co novináře a odborníky baví. A samozřejmě jde o inspiraci pro vlastní čtení. INFO.CZ nabízí krátké shrnutí a pár tipů.

Z výběrů nejlepších knih se zdá, že svět i po letech stále trápí finanční krize z roku 2008. Minimálně se neustále diskutuje o tom, co přesně finanční krizi způsobilo a zda za současný nárůst populismu a nacionalismu může právě ona a následná krize eurozóny. Mezi nejlepšími knihami roku se tak objevil titul Crashed. How a Decade of Financial Crisis Changed the World od Adama Toozeho. Dostal se do výběru nejlepších knih časopisu The Economist, do seznamu pozoruhodných knih deníku The New York Times i do širšího výčtu nejlepších knih roku prestižního ekonomického deníku Financial Times.

Britský historik Adam Tooze, známý odborník na nacistickou Třetí říši, který nyní působí ve Spojených státech, v knize Crashed skvěle popisuje posledních deset let – od finanční krize, přes krizi eurozóny, po nástup prezidenta Donalda Trumpa ve Spojených státech. Síla i slabost autora spočívá v tom, že popisuje historii komplexně, všímá si celého světa od Evropy po Čínu a Rusko a jejich vzájemného propojení. Podle Toozeho finanční instituce v USA krizi zvládly a vlastně ji zvládla i celá Evropa.

Američtí i evropští politici ovšem neustáli její následky, tvrdí Tooze. Krize dle jeho názoru navíc odhalila chabé základy projektu společné evropské měny euro. Výsledkem byl růst populismu i mezinárodního napětí včetně války na Ukrajině. S tím ovšem mnozí odborníci nesouhlasí a navíc Toozemu vyčítají, že na začátku knihy si klade velké otázky týkající se politiky, ekonomiky, války a míru a nakonec nechá čtenáře bez odpovědí. Nicméně všichni recenzenti se shodují v tom, že pokud se zajímáte o ekonomiku, politiku a vývoj světa v posledních letech, Toozeho knihu stojí za to si přečíst.

Pokud má někdo dost pochmurných vizí a zdánlivě neradostné současnosti, měl by se obrátit k další hojně doporučované knize, a to sice k Enghlitment Now: Case for Reason, Science, Humanism and Progress od Stevena Pinkera, psychologa z Harvardovy univerzity. Podle Pinkera se náš svět stal bohatší, bezpečnější a šťastnější a tento trend neustálého zlepšování nadále pokračuje. Pinker navíc všechny ty statistiky umí podat zábavně a čtivě. Upozorňuje třeba na to, že lidé se stávají chytřejšími – aspoň podle testů IQ. Lépe totiž jedí, mají lepší zdravotní péči a vzdělání. Za vším tím pokrokem jsou podle Pikera myšlenky osvícenství, které se zrodily v 17. a 18. století. Tedy důraz na racionalitu, vědu a vzdělání a s tím související obchod a rozvoj technologií.

Pinker přitom zdůrazňuje, že se ve světě globálně vyrovnávají i nerovnosti mezi jednotlivými subjekty (i když ne nutně, pokud je poměřujeme v jednotlivých zemích) a že chudí těží z tohoto rozvoje. Kritici zprava i zleva obviňují Pinkera z toho, že si vybírá ze statistik jen to, co se mu hodí, a že podceňuje skutečnost, že vědecký pokrok může ohrožovat lidstvo. Nadšenou recenzi na jeho knihu napsal zakladatel Microsoftu Bill Gates, ale třeba recenze v deníku Financial Times ho kritizuje za příliš technický přístup k politice.

Ve výběru nejlepších knih se už tradičně objevují také životopisy různých historických osobností. Letos to byli hlavně vojevůdce Napoleon Bonaparte, kdysi nejslavnější americký černoch Frederic Douglas, a britský politik Winston Churchill. Jejich životopisy připomínají často diskutovanou otázku vůdcovství v západním světě a stále živou rasovou otázku ve Spojených státech.

Kniha Napoleon. A Life od britského historika polského původu Adama Zamoyského se snaží ukázat mimo jiné Napoleona jako člověka; jako někoho, kdo není ani prototypem Hitlera ani polobohem, jak ho popisovali mnozí předchozí historici.

Živé je i líčení Frederica Douglase v knize Frederic Douglass. Prophet of Freedom od Davida W. Blighta. Někdejší otrok Frederic Douglass byl v 19. století bojovníkem proti otroctví, americkým velvyslancem na Haiti a poradcem amerického prezidenta Abrahama Lincolna. Deník The Wall Street Journal připomíná, že Douglass sám sebe chápal jak nástroj boží vůle, která má Ameriku zbavit prvotního hříchu otroctví.

Jako předurčeného k velkým činům chápal občas sám sebe i Winston Churchill, jehož život popisuje ve své knize britský historik a novinář Andrew Roberts. Roberts se soustředí na život Churchilla před druhou světovou válkou a pokračuje jeho válečnou činností. Někteří recenzenti tuto knihu hodnotí jako nejlepší Churchillův jednosvazkový životopis. Roberts je mistr zkratky a podobné recenze ostatně vyšly i na jeho jednosvazkový životopis Napoleona Bonaparteho, který byl publikován už v roce 2014.

I v odborných knihách táhne čtenáře napětí a dobrá „detektivka“ ze skutečnosti je často správným návodem na bestseller. Není tak divu, že prestižní ekonomický deník Financial Times ocenil jako nejlepší byznysovou knihu roku Bad Blood od novináře z konkurenčního listu The Wall Street Journal Johna Carreyroua. Carreyrou popisuje své pátrání po záhadě firmy Theranos, která slibovala, že dokáže provést velké množství testů z pouhé kapky krve, a může tedy u lidí zjistit ihned různé zdravotní problémy, nemoci nebo těhotenství. Zkrátka šlo o skutečnou revoluci ve zdravotnictví, o Theranosu vycházely oslavné články v novinách, chválili ho ekonomičtí analytici a investoři se jen hrnuli. Jen bylo trochu divné, že nikdo ze zakladatelů Theranosu nevydal o nové metodě žádný odborný vědecký článek, že Theranost s odvoláním na obchodní tajemství nechtěl nic prozradit o nové technologii a že ve firmě vládlo tajnůstkaření a šikana zaměstnanců.

Carreyrou téměř detektivní prací zjistil, že celá firma stojí na podvodu. Šéfka Theranosu Elizabeth Holmesová se snažila zamaskovat problémy firmy novou technologií, podváděla úřady i investory a nakonec i pacienty, které lékaři poslali na vyšetření prostřednictvím jejího přístroje. Nakonec Theranos zkrachoval. Jednou ze zajímavostí celého případu je, že podobně zřejmě postupovaly různé start-upové firmy v Silicon Valley a Holmesová se jimi inspirovala. Sama nevnímala své chování jako něco špatného. Čekala, že problémy s technologií se nějak postupně vyřeší za pochodu, jak se to stalo v mnoha počítačových a internetových společnostech, a neustále tvrdila investorům, že už vše v podstatě funguje. Jenže tentokráte nešlo o počítačové součástky či sociální síť, která když nefunguje, tak se nic nestane, ale v ohrožení bylo zdraví reálných lidí, kteří věřili v laboratorní výsledky Theranosu a podle toho podstupovali či nepodstupovali léčbu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna brzo ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Články odjinud