Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Následky výtržností ve Švédsku: Zranění utrpěl majitel obchodu i novinář. Incident vyšetřuje policie

Následky výtržností ve Švédsku: Zranění utrpěl majitel obchodu i novinář. Incident vyšetřuje policie

Předměstí švédské metropole obývané převážně migranty se v pondělí stalo dějištěm vyhroceného střetu. Policie tam přijela zadržet člověka podezřelého z drogových zločinů, do ulic ale následně vyšel dav, který začal rabovat, zapalovat auta a na strážce pořádku házel kameny. Jeden z policistů směrem ke skupině vystřelil. Nikoho nezasáhl.

Nepokoje poutají zahraniční pozornost, protože se odehrály jen dva dny po tom, co americký prezident Donald Trump pronesl svá slova na adresu švédské migrační politiky a bezpečnosti v této skandinávské zemi. Jak přesně se ale incident na předměstí Stockholmu odehrál, je stále do určité míry obestřeno nejasnostmi a policie ho chce vyšetřit.

Proti policistům stála skupina maskovaných výtržníků, strážníci v této situaci zvolili na švédské poměry nezvyklý postup. Reagovali výstražnou palbou.

Policie později konkrétně uvedla, že jeden z policistů vystřelil i do davu, což je ve Švédsku velmi neobvyklé. Žádná střelná poranění ale nebyla hlášena. Pro jiný druh zranění muselo být ošetřeno několik lidí, včetně majitele obchodu. Noc v nemocnici strávil také fotograf listu Dagens Nyheter, který vypověděl, že ho napadla skupina lidí, když na místě pracoval na reportáži.

Jak připomněl server BBC News, Švédsko bylo již v minulých letech svědky nepokojů v oblastech s početnou přistěhovaleckou populací.

Šéf Bílého domu Donald Trump vyvolal pozdvižení svým sobotním projevem na Floridě, když spojil příchod vlny migrantů do Švédska s údajným nárůstem zločinnosti v této skandinávské zemi. Mluvil přitom o incidentu z pátečního večera ve Švédsku, ačkoli tam k ničemu závažnému nedošlo.

Trump rovněž dodal, že Evropané kvůli otevřenému přijímání cizinců nyní čelí potížím, o kterých si nikdy nemysleli, že je budou mít. Zmínil se také o Bruselu, Paříži a Nice, které byly v poslední době terči teroristických útoků. Později uvedl, že svou zmínkou o Švédsku reagoval na zprávu televize Fox News, který v pátek představila nový dokument o migrantech a kriminalitě ve Švédsku.

Švédsko, které má 9,5 milionu obyvatel, bylo v roce 2015 svědkem příchodu množství migrantů. O azyl požádalo více než 162 000 lidí, téměř třetina z nich přišla ze Sýrie. S migrační vlnou se v zemi zvýšilo napětí a byly zaznamenány občasné útoky na migranty i několik demonstrací na podporu přistěhovalců nebo naopak proti nim.

Oficiální švédské statistiky neregistrují významný nárůst zločinnosti po příchodu nové vlny migrantů. Kritici ale obviňují policii, že se snaží zatajovat před veřejností zločiny údajně spáchané cizinci.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1