Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ne vše se povedlo. Řecký premiér mění ministry a chvátá na reformy

Ne vše se povedlo. Řecký premiér mění ministry a chvátá na reformy
 

Změny na postech ministrů v kabinetu řeckého premiéra Alexise Tsiprase mají přesvědčit mezinárodní věřitele, že Řecko plní své závazky a může čerpat finanční pomoc. Atény dále doufají, že nastavený kurz pomůže nastartovat jednání o zmírnění řeckého dluhu. 

„Máme šanci na nový začátek a impuls, který potřebujeme, abychom zvládli uběhnout poslední důležité metry celého maratonu,“ uvedl o víkendu podle agentury AFP řecký premiér Alexis Tsipras poté, co provedl zásadní personální změny ve svém kabinetu.

„Musíme napravit, co se nepovedlo, změnit některé naše postoje a udělat vše pro to, abychom vyvedli naši zemi z dlouhotrvající ekonomické krize. Změny ve vládě by k tomu měly přispět,“ dodal.

Premér má podle komentátorů pro obměnu vlády jasný motiv. Chce vyslat signál mezinárodním věřitelům z eurozóny, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu, že Řecko plánuje dostát závazkům a pokračovat v reformách, které jsou podmínkou pro postupné uvolňování peněz z již třetího záchranného balíčku. Na tom se jednotlivé strany dohodly v létě a pro Atény je v něm připravených celkem 86 miliard eur (přibližně 2,3 bilionu korun). 

„Musíme napravit, co se nepovedlo, změnit některé naše postoje a udělat vše pro to, abychom vyvedli naši zemi z dlouhotrvající ekonomické krize."
Alexis Tsipras, řecký premiér

První splátky už Řecko obdrželo, naposledy správní rada Evropského mechanismu stability (ESM) schválila vyplacení částky 2,8 miliardy eur na konci letošního října.

Tři záchranné balíky pro Řecko
Řecko se v roce 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a bylo nuceno požádat Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Země se s ním dohodla na prvním záchranném balíku ve výši 110 miliard eur, který se vyplácel v závislosti na zavádění reforem. V roce 2012 se schválil druhý záchranný program, tentokrát v objemu 130 miliard eur. Třetí záchranný balíček v hodnotě 86 miliard eur byl přijatý v létě 2015.

O jaké změny jde?

O tom, že to Tsiprasova vláda myslí s dohodnutými strukturálními reformami vážně, svědčí především to, že klíčová ministerstva, jež se přímo podílejí na jednáních o podmínkách vyplácení finanční pomoci, zůstávají beze změny. V úřadu tak nadále zůstává ministr financí Euclid Tsakolotos, který se podílel na jednání o třetím záchranném programu pro Řecko, a stejně tak jeho náměstek Giorgos Chouliarakis.

Pokračovat by proto měla práce na fiskálních reformách, zlepšení výběru daní či důchodové reformě. Podle premiéra Tsiprase by ty nejzásadnější změny měly být dokončeny do začátku příštího měsíce. 5. prosince se totiž naposledy v letošním roce scházejí ministři financí eurozóny a řecký ministerský předseda věří, že by mohli konečně zahájit diskuse o možném krátkodobém zmírnění řeckého dluhu. K tomu by přispělo především prodloužení jeho splatnosti. Po roce 2018, kdy záchranný program vyprší, se pak počítá s možností odkladu úrokových splátek a snížení úrokových sazeb.

Zmírnění dluhové zátěže Řecka je navíc podmínkou Mezinárodního měnového fondu, aby se do aktuálního záchranného balíku finančně zapojil. To se zatím nestalo. 

Proč nyní?

Zásah do podoby kabinetu, pro který se rozhodl řecký premiér Tsipras, nepřichází jen tak z čirého nebe a jeho načasování není náhodné. V Bruselu se totiž dnes schází Euroskupina (ministři financí zemí eurozóny) a otázka Řecka patří k hlavním bodům jejich jednání. Ministři by měli například probrat předběžné výsledky nedávné kontrolní mise v Aténách, která proběhla v souvislosti s již druhým přezkumem programu finanční pomoci.

Diskuse se by se měly týkat i aktuálního stavu správních a strukturálních reforem, na kterých řecká vláda pracuje a s nimiž jim radí speciálně vybraní úředníci Evropské komise.

Premiér Tsipras navíc věří, že pokud se bude jeho země držet nastavených plánů, mohla by se v příštím roce vrátit na dluhopisové trhy. Z nich muselaa odejít poté, co se vlády ujala jeho Syriza. Tsipras tehdy voličům slíbil, že s věřiteli vyjedná zmírnění úsporných opatření. Rozhovory se ale zkomplikovaly a vyústily v několikatýdenní uzavření řeckých bank. Obě strany se nakonec dohodly v létě roku 2015.

Nové tváře Tsiprasovy vlády
Dimitris Liakos – bude zodpovědný za implementaci záchranného programu pro Řecko; George Stathakis – ministr energetiky; Panagiotis Kouroublis – ministr pro loďarský průmysl Panos Skourletis – ministr vnitra; Stergios Pitsiorlas – náměstek ministra financí; Dimitris Papadimitrou – ministr hospodářství a rozvoje; Nikos Pappas – ministr pro digitální vládu a média; Effie Achtsioglou – ministr práce; Yannis Mouzales – ministr migrace, zahraničních věci, obrany a turismu;

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1