Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ne z našeho města. Američtí starostové bojují proti Trumpově deportaci přistěhovalců

Ne z našeho města. Američtí starostové bojují proti Trumpově deportaci přistěhovalců
 

Mexičany nazval kriminálníky a drogovými překupníky, na jejich hranici chce vybudovat masivní zeď a  z Ameriky plánuje vystěhovat na tři miliony ilegálních migrantů, přestože jich tam podle lidskoprávních advokátů žije mnohem méně. Donald Trump udělal z přistěhovalectví hlavní téma kampaně. Velká města mu ale s plněním slibů po inauguraci pomáhat nechtějí.

S deportacemi už Trumpovi odmítla asistovat policie v Los Angeles. Status města, které uprchlíky chrání, takzvaného „sanctuary town“ (česky svatyně), si chce ponechat i New York, Chicago, Oakland, Minneapolis, San Francisco nebo Seattle. V praxi to znamená, že tamní úřady plně nepracují pro ty federální zaměřené na migraci. Za to, že jsou někteří obyvatelé ilegální, je policisté prvoplánově nepostihují.

Trumpův tým už pohrozil, že těmto městům zablokuje část příjmů, celkem se to podle serveru Slate může dotknout asi 400 míst. Dost možná se tak schyluje k ostrým sporům mezi Bílým domem a tamní komunitou, především pak právě s policií. Řada šerifů totiž zastává názor, že agresivní vymáhání imigračního práva není vždy prospěšné.

„Místní policisté nebudou dělat práci federálních imigračních úředníků,“ řekl novináři ze serveru Slate starosta Denveru Michael Hancock s tím, že to není jejich povinnost.

Města, jako je to jeho, tak mohou být protiváhou Trumpově kampani za deportaci.

Kongres fakticky nemůže přimět policisty, aby zatýkali lidi podezřelé z ilegální migrace. Starostům může podle návrhu nového zákona pouze uložit pokutu. Ta by mohla být pro deset největších měst kolektivní a to ve výšce 700 milionů amerických dolarů, v přepočtu téměř 18 miliard korun. Pro města by to zásadní část rozpočtu nepředstavovalo, poškodilo by je to jen částečně. K větší penalizaci by už Trumpova administrativa potřebovala rozšíření federální moci, které by mezi městy vyvolalo ještě větší kritiku. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1