Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nebezpečí v ráji: Turisty oblíbená sopka na Bali je před erupcí, úřady evakuovaly přes 130 tisíc lidí

Nebezpečí v ráji: Turisty oblíbená sopka na Bali je před erupcí, úřady evakuovaly přes 130 tisíc lidí

Téměř 135.000 lidí již bylo evakuováno z oblasti kolem sopky Agung na indonéském ostrově Bali, který hojně navštěvují turisté. S odkazem na sdělení místních úřadů o tom dnes informovala agentura Reuters. Série erupcí sopky Agung, která se tyčí do výšky 3031 metrů nad mořem, si mezi roky 1963 a 1964 vyžádala více než 1000 obětí, stovky dalších osob utrpěly zranění.

Úřady minulý týden vyhlásily v oblasti kolem sopky nejvyšší stupeň varování a doporučily, aby se místní obyvatelé a turisté nezdržovali v okruhu do 12 kilometrů kolem kráteru.

Lidé žijící v blízkosti sopky byli evakuováni do sousedních vesnic, kde spí ve stanech, ve školách a na úřadech. Přestože pro případ nouze jsou pro ně připraveny dostatečné zásoby jídla, pití a léků, mnozí mají strach, že se do svých domovů ještě dlouho nebudou moci vrátit.

Jeden z místních zemědělců se Reuters svěřil s obavou, že láva mu zničí dům a živnost. "Nevím, co budu dělat pokud mi erupce zničí dům. Nevím, kde budou spát moje děti. Mohu se jen modlit," řekl.

Plánujete dovolenou na Bali? Podívejte se, na co se tam můžete těšit>>>

Indonésie má téměř 130 aktivních sopek, což je více než kterákoli jiná země na světě. Agung je nejvyšší horou na Bali. Leží na východě ostrova, vzdálená přes dvě hodiny jízdy autem od známých turistických letovisek. Přesto je častým cílem návštěv skupin zahraničních turistů.

Loni Bali navštívilo téměř pět milionů turistů, zejména z Austrálie, Číny a Japonska. Mnoho lidí si však v poslední době kvůli sopečné aktivitě začalo cestu na Bali rozmýšlet. Varování turistům kvůli sopce vydala řada států, včetně Austrálie a Singapuru. Ministerstvo turismu na Bali však vydalo zprávu, v němž potenciální návštěvníky ubezpečuje, že jim nebezpečí nehrozí a lety na Bali přerušeny nebyly.

"S výjimkou oblasti kolem sopky Agung je ostrov bezpečný. Vyzýváme turisty, aby Bali nadále navštěvovali," stálo v prohlášení.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1