Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nebrečte, nedělte se o jídlo, nedotýkejte se sourozence. Život dětských migrantů v USA

Nebrečte, nedělte se o jídlo, nedotýkejte se sourozence. Život dětských migrantů v USA

Ranní budíček, úklid a nástup na snídani. Více než 2000 dětí se ocitlo v detenčních zařízeních, kam se dostaly, poté co americký prezident Donald Trump v květnu letošního roku zavedl politiku nulové tolerance vůči nelegálním migrantům přicházejícím do USA přes hranici s Mexikem. Podle nového nařízení má tato praxe, která si vysloužila mezinárodní kritiku, skončit, přesto se některé děti nedaří vrátit. Jak vypadá život v amerických detenčních táborech? Reportáž přinesly The New York Times.

Chovejte se, jak máte. Neseďte na podlaze. Nerozdávejte jídlo. Nepoužívejte přezdívky. A už vůbec nebrečte. Cokoliv z toho porušíte, může vám ve výsledku jen přitížit. A seznam, který děti nelegálních migrantů v detenčních centrech v USA znají nazpaměť, pokračuje: světla zhasněte v 9 hodin večer a zase je rozsviťte za svítání. Potom si ustelte postel přesně podle postupu, který je vylepený na zdi, vytřete podlahu, vyčistěte umyvadlo a záchody a až to budete mít hotové, postavte se do řady na snídani.

„Musíte stát ve frontě úplně na všechno,“ popisuje Leticia, která se narodila v Guatemale. Malá, hubená dívka s dlouhými černými vlasy se do centra dostala poté, co do USA přišla spolu se svou matkou a mladším bratrem na konci května. Úřady je ihned po překročení hranice s Mexikem rozdělily a malou Leticii poslaly do detenčního tábora v jižním Texasu. To představuje jedno z více než stovky zařízení, jež americká vláda využívá pro děti nelegálním migrantů starších pěti let. Leticii je 12 a jejímu bratrovi, Walterovi, který se tam dostal s ní, 10.

Pravidla, která v centrech musí děti dodržovat, zakazují vzájemný kontakt – a to dokonce i mezi sourozenci. Leticia novinářům vypráví, že doufala, že bude moci bratra obejmout a utěšit ho. „Řekli mi, že se ho nesmím ani dotknout,“ vzpomíná.

Děti nelegálních migrantů v detenčních centrech jsou výsledkem politiky nulové tolerance, kterou letos květnu zavedla administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Obrázky více než 2 tisíc dětí, které se tak rázem ocitly v zamřížovaných celách, zvedly v USA i po celém světě kritiku. Prezident Trump proto v červnu vydal nařízení, kterým tento kontroverzní postup ukončil. Kalifornský soud pak po žalobě jedné z nevládních organizací stanovil termíny pro navrácení dětí rodinám - všechny děti mladší pěti let měly být vráceny do 10. července, u starších mají úřady čas do 26. července.

Jak ale uvádí zahraniční zdroje, vracet děti zpět rodičům není jednoduché a úplně se to nedaří. Vládní právníci informovali, že je v tento moment možné vrátit 75 z přibližně stovky malých dětí. Další případy jsou ale podle vlády komplikované zejména kvůli tomu, že někteří rodiče už byli dříve deportováni zpět za mexickou hranici, další nemají čistý trestní rejstřík nebo nebyli schopni řádně prokázat svůj příbuzenský vztah k dětem.

Mnozí rodiče si k tomu stěžují, že nemají o místě zadržování svých dětí dostatek informací. Podle organizací pomáhajících s opětovným shledáním rodin panuje v řadě případů chaos. „Nemám žádné podrobnosti kde, kdy a za jakých podmínek,“ popsala případ plánovaného navrácení jednoho ze salvadorských chlapců rodičům advokátka jedné z organizací na ochranu lidských práv Beth Krauseová (citována ČTK).

Velká část dětí proto stále přebývá v detenčních centrech a neví, co bude dál. Velikost i vybavení jednotlivých zařízení se může lišit. Jak popisuje reportáž The New York Times, děti se mohou dostat do centra, jehož prostředí je neosobní, ale také na místo, kde mají k dispozici hřiště, piknikové stoly nebo dokonce venkovní bazén.

Dopisy jen ve škole a k obědu fazole a rýže

Co ale všechna tato centra, ať se nacházejí v jižním Texasu nebo v severním Illinois, mají společného, jsou pravidla, která děti musí dodržovat. Budíček, večerka nebo hodiny ve školních lavicích.

Po skončení výuky dětí píšou dopisy rodičům, o kterých ale neví, zda je ještě uvidí. To je i případ zmiňované dvanáctileté Leticie, jejíž matka se nachází v zařízení pro dospělé nelegální migranty v Arizoně. Leticia si musí se vzkazem pospíšit, protože, jak sama zdůrazňuje, musí ho dokončit ještě ve „třídě“, protože na pokojích je podobná aktivita zakázána. Dopisy si dívka schovává a doufá, že je matce předá, až se opět shledají. „Už jich mám spousty,“ svěřuje se.

Podobně je na tom Diego Magalhães z Brazílie, který 43 dní žil v detenčním centru v Chicagu, kam se dostal poté, co ho úřady oddělily od jeho matky Sirley Paixao, když spolu v květnu překročili hranici mezi USA a Mexikem. Je mu deset let, ale nepláče, protože to slíbil mamince. Nebrečel prý ani první noc v centru, kterou strávil na zemi s ostatními dětmi. Druhý den spolu s nimi odletěl do Chicaga. „Myslel jsem si, že mě berou za mámou,“ vzpomíná. Mýlil se.

Po příletu dostal nové oblečení, které připomíná uniformu – vyfasoval košile, dvoje kraťasy, mikinu, boxerky a několik přípravků na mytí. Poté ho pracovníci centra odvedli na pokoj, který sdílí s dalšími třemi chlapci – mezi nimi i s devítiletým Diogem a o rok starším Leonardem, kteří také pocházejí z Brazílie.

Trojice se rychle skamarádila, chodila do jedné třídy a odpoledne spolu hrála fotbal. Kvůli tomu, že šli příkladem mladším dětem, získali privilegium – mohli hrát videohry.

„Musíme plnit pravidla. Je třeba uklízet koupelnu,“ vysvětluje Diego. „To dělám a taky jsem vynesl odpadkový koš plný špinavého toaletního papíru. Všichni to musíme dělat.“ Trojice chlapců je součástí patnáctičlenné skupiny, která i společně jí. Obyčejně mívají rýži a fazole, párky, nějakou zeleninu a příležitostně pizzu a někdy i dort nebo zmrzlinu.

Kromě toho, že se bojí, jestli ještě někdy uvidí matku, Diego tvrdí, že nemá strach z toho, že by se neuměl správně chovat. Ví, že si musí dávat pozor na jednoho pracovníka zařízení, který „není dobrý člověk“. Diego viděl, jak zacházel s jedním mladým chlapcem z Guatemaly, který se bránil a rozhazoval věci po zemi. „Píchli mu uklidňující injekci, protože měl záchvat. Mohl rozbít věci“.

Minulý týden federální soud v Chicago rozhodl, že Diego se opět shledá se svojí rodinou.

Tělocvik, angličtina a filmy

Patnáctiletá černovlasá a vyhublá dívka Yosely Bulux, která se narodila v Guatemale, si nevzpomíná, kde našla sílu, aby přelezla vysokou zeď, která odděluje USA od Mexika. A další dny jí potřebovala ještě více, aby zvládla dvoudenní proces vyslýchání a následnou stejně dlouhou cestu autobusem do detenčního centra někde v Texasu. Její matka byla odvezena do Arizony.

Yoselyn se dostala do centra, kde žije dalších 300 dívek – některé jsou těhotné. A opět tu musela plnit striktní pravidla. „Pokud uděláte něco špatného, nahlásí vás,“ říká Yoselyn. „A budete tady muset zůstat delší dobu,“ dodává.

Dny v detenčních zařízení mají svůj pevně daný řád, popisuje Yoselyn. Ráno začíná škola, kde se dívky učí matematiku, ale také angličtinu nebo občanskou nauku. Každý den je také tělocvik. V pátek a v sobotu mohou dívky sledovat filmy a potkávají se svými poradci.

Nejhorší na životě v detenčním centru je podle Yoselyn nejistota, co bude dál, a také neustále dohady dívek – některé prý neustále tvrdily, že budou propuštěny na svobodu, jiné se připravovaly na deportaci a nechtěli o ničem jiném slyšet.

Jak dodávají NYT, Yoselyn 1. července odletěla svým vůbec prvním letem v životě z otcem, který žije v New Yorku.

 

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1