Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Nebudeme platit daň za německé zločiny." Kaczyński obhajoval zákon o holocaustu

„Nebudeme platit daň za německé zločiny." Kaczyński obhajoval zákon o holocaustu

Předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński nechápe reakci izraelských představitelů, kteří kritizovali zákon trestající připisování viny za vraždění Židů Polákům. Polsko podle Kaczyńského nehodlá nést vinu za zločiny spáchané za války nacistickým Německem,  uvedl ke kontroverznímu polskému zákonu o holokaustu.

"Nedovolíme, aby Polsko platilo daň za německé zločiny," uvedl Kaczyński v dnešním vydáním týdeníku Do Rzeczy, v němž hovořil o zákonu, který před týdnem podepsal prezident Andrzej Duda.

Norma, která vyvolala negativní ohlasy v Izraeli či ve Spojených státech, podle něho souvisí s ofenzivou na poli historické politiky, kterou v současnosti Varšava zahajuje po dlouhých letech pasivity. Klíčovým podnětem k přijetí zákona bylo používání geografického označení "polský" i v souvislosti s nacistickými koncentračními a vyhlazovacími tábory na území okupovaného Polska, což roky popuzuje značnou část polské společnosti a politiků.

Zákon zavádí pokuty nebo až tříleté vězení za připisování odpovědnosti polskému národu či státu za vyvražďování Židů a další zločiny spáchané za druhé světové války německými nacisty. Kritici tvrdí, že hrozba trestu výrazně omezí možnosti historického bádání. Podle historiků nesli Poláci vinu za smrt nejméně desítek tisíc Židů.

Zatímco německá kancléřka Angela Merkelová se ke sporné normě odmítla vyjádřit, izraelský premiér Benjamin Netanjahu její přijetí odsoudil jako snahu o změnu historie a americký ministr zahraničí Rex Tillerson dal najevo zklamání.

Kaczyński v nejnovějším rozhovoru označil izraelskou reakci za "blesk z čistého nebe". Polské ministerstvo zahraničí v souvislosti s chystaným zákonem vedlo podle Kaczyńského s izraelskou diplomacií rozhovory od listopadu a žádné zásadní námitky ze strany Izraele nezazněly.

Schválenou normou se v současnosti na podnět prezidenta Dudy zabývá polský ústavní soud, který má rozptýlit obavy z možného omezení svobody slova.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1