Nechá Trump střílet do migrantů? Fakta ohledně incidentů na mexické hranici | info.cz

Články odjinud

Nechá Trump střílet do migrantů? Fakta ohledně incidentů na mexické hranici

Situace na hranicích mezi USA a Mexikem se o víkendu vyhrotila. Americká pohraniční stráž rozehnala slzným plynem asi 500 migrantů, kteří se bouřili proti pomalému postupu úřadů při vyřizování žádostí o azyl. Na vstup do Spojených států čekají v Tijuaně tisíce lidí z tzv. migrační karavany. Kolem ní koluje spousta mýtů a dezinformací. Přinášíme stručný přehled, jak se ve změti výroků a obvinění orientovat.

Děsivé fotografie plačících lidí na útěku zveřejněné v agenturách a amerických médiích obletěly svět. Samy k pochopení situace, jaká nyní panuje v Tijuaně, Mexicali a kolem hraničního přechodu San Ysidro, ale nestačí. V tvrdých podmínkách tam našlo prozatímní kotviště zhruba 8 tisíc migrantů. Místní úřady to označily za humanitární krizi. Kvůli nedostatku kapacit běženci zůstávají v přeplněných ubytovnách nebo sportovních halách.

V Mexiku se rozhodli čekat kvůli rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Šéf Bílého domu podepsal dekret, kterým znemožnil získat azyl komukoli, kdo se do USA dostane nelegálně. Platnost dekretu však minulý týden pozastavil federální soud v Kalifornii.

List Washington Post krátce poté zveřejnil, že Trumpova administrativa plánuje spustit projekt „Zůstaň v Mexiku“, podle nějž by všichni žadatelé o azyl, které na jižní hranici dopadne stráž, měli být deportováni do Mexika a tam čekat na vyřízení žádosti. List o víkendu oznámil, že se USA na vracení od hranic dohodly s nastupující mexickou vládou, která se ujme úřadu 1. prosince. Budoucí ministryně vnitra Olga Sánchezová ale existenci takové dohody popřela.

Co se stane v neděli?

Migranti uspořádali protest proti z jejich pohledu pomalému postupu amerických úřadů. Migrantům se nelíbí, že je do Spojených států pouští pomalu. Úředníci na hranicích odbaví asi 40 až 80 žadatelů o azyl denně. Pohraničníci argumentují, že za současného stavu zvládají pustit do země maximálně 100 lidí denně.

Původně poklidný protest se ale v průběhu neděle zvrhl v pokus přejít do USA za každou cenu. Mexická policie skupině asi 500 lidí přehradila cestu, což vyvolalo potyčku. Někteří migranti zkusili projít dál skrze přilehlá místa, například suchým kanálem nebo přelezením plotu. Proti nim zasáhla i americká pohraniční stráž, na kterou migranti podle vyjádření amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti zaútočili projektily, lahvemi a kamením. Američané kontrovali slzným plynem, který běžence rozehnal. Ke zraněním však nedošlo.

USA zároveň na krátkou dobu uzavřely přechod San Ysidro. Otevřely jej během několika hodin. San Ysidro patří mezi nejvýznamnější hraniční přechody v lokalitě. Projde jím denně asi 100 tisíc lidí a je důležitým obchodním uzlem. „Mexiko by mělo odsunout tyto vlajkami mávající migranty, z nichž mnozí jsou chladnokrevní kriminálníci, zpět do jejich zemí. Udělejte to letadlem, autobusem, jakkoli chcete, ale nepůjdou do USA. Uzavřeme hranici nastálo, pokud to bude nutné,“ tweetoval Trump. Trvalé uzavření hranice děsí hlavně Mexiko, které se obává negativního dopadu na ekonomiku.

Šlo o „Trumpovu“ krutost, nebo byl zásah adekvátní?

O adekvátnost zásahu se zřejmě povedou spory. Zvolená kongresmanka a představitelka ultralevicového křídla amerických demokratů Alexandra Ocasio-Cortézová na Twitteru sdílela tweet televize NBC a připojila k němu komentář, v němž migranty přirovnala k židovským utečencům z nacistického Německa a prohlásila, že ani jejich žádost o azyl není zločinem. Americká i mexická vláda ale považují nedělní události za provokaci. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti oznámilo, že nic takového nebude ani nadále tolerovat a chce stíhat ty, kteří ničili federální majetek.

Odhlédnuto od vyjádření, není to poprvé, co americké úřady postupovaly proti migrantům takto tvrdě. V roce 2013, během úřadování administrativy prezidenta Baracka Obamy, se pokusila svévolně přejít přechod San Ysidro asi stovka běženců. Také tehdy proti nim pohraniční stráž použila pepřové spreje.

Co když dojde k dalšímu protestu? Umožnil Trump střílení do migrantů?

Další protest je čistě spekulativní, vzhledem k napjaté situaci k němu ale dojít může. Trump poslal na hranici asi 6 tisíc vojáků, kteří budou mít za úkol ochranu příslušníků pohraniční stráže. Skutečně rozšířil pravomoci ministerstva obrany a svolil s nasazením blíže nespecifikované „smrtící síly“. Debaty o střelbě vycházejí z Trumpova dřívějšího prohlášení o tom, co by se mělo dít v případě, že migranti budou na pohraničníky útočit kamením.

Trumpovy tradičně mediálně vděčné výroky však tlumil ministr obrany James Mattis. Ten prohlásil, že vojáci na hranicích nebudou používat zbraně a ohledně případného střílení do migrantů může veřejnost zůstat v klidu. Roli vojska spíš upozaďoval. Armáda například nebude mít právo dopadené lidi uvěznit. Mattis připustil možnost zadržení v rámci minut, nikoli hodin, s tím, že musí následovat předání do rukou stráže. Až ta může migranty poslat do vazby.

Co se bude dít dál?

Mexiko už dalo najevo, že migranty, kteří se pokusili projít do USA, deportuje zpět do jejich vlasti. Tvrdší přístup zaujala i vůči čtvrté karavaně, jejíž 213 členů minulý týden zadržela. Ty, kteří nebudou mít u sebe doklady, čeká stejný osud jako 500 výtržníků ze San Ysidro.

To ale neřeší problém jako takový. V Tijuaně a Mexicali zůstávají tisíce lidí a místní úřady si stěžují, že nemají dostatek prostředků na zvládnutí situace. Migranti přebývají například ve sportovním centru s kapacitou 3500 lidí. Kvůli chybějícímu ubytování se jich tam ale musí naskládat více než 5 tisíc. Už nyní je tak jasné, že migrační karavana bude první krizí nového prezidenta Andrese Manuela Lopeze Obradora. Úkolem jeho administrativy bude také jednání s americkými protějšky o zmíněném plánu „Zůstaň v Mexiku.“

Proč migranti nezůstanou v Mexiku, nebo se nevrátí domů?

Někteří v Mexiku skutečně zůstanou. Řadě z nich se nechce podstupovat měsíce či roky dlouhý proces s nejistým výsledkem a uvažují o možnosti žít a pracovat tam, kde jim to bude umožněno – kromě Mexika přichází v úvahu například Kanada. Mexická vláda už dokonce zveřejnila inzeráty, v nichž migranty láká do místních montoven.

Většina lidí ale stále žije svůj americký sen. I proto, že Mexiko se v bezpečnostních ohledech často podobá zemím, z nichž utíkají právě kvůli obavám o život. Například podle mapy cestovatelských rizik organizace International SOS je bezpečnost v mexickém státě Baja California (v němž leží mimo jiných měst i Tijuana) srovnatelná s Guatemalou, Hondurasem a Salvadorem.

Jsou mezi nimi i lidé z Blízkého východu, jak tvrdí Donald Trump?

Trumpovo vyjádření je čistě spekulativní, prezident jej nedoložil žádnými důkazy. V karavaně byli lidé z Guatemaly, Hondurasu, Salvadoru, jihoamerických států, přidali se k ní i Mexičané a tradičně se v podobných uskupeních objevují také běženci ze západní Afriky. Ani reportéři, kteří s karavanou cestovali, v ní ale neviděli nikoho z Blízkého východu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud