Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Neexistuje záruka, že nová vláda nepůjde ve stopách Fica, říká pro INFO.CZ slovenský politolog

Neexistuje záruka, že nová vláda nepůjde ve stopách Fica, říká pro INFO.CZ slovenský politolog

Slovensko má od čtvrtka novou vládu. Ani ta ale nemusí ručit za to, že je krize, kterou spustila vražda novináře Jána Kuciaka, u konce. „Myslím, že občané nemají pocit, že by se situace vyřešila. Zatím neexistují záruky, že tato vláda bude postupovat jiným způsobem než ta předchozí,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ slovenský politolog Grigorij Mesežnikov. Hlavní otázkou je, jak velký vliv bude mít na nový kabinet dosavadní premiér Robert Fico. „Myslím, že když zvážil všechny okolnosti svého odchodu po silném nátlaku ze strany veřejnosti, tak počítá s tím, že se mu podaří pokračovat v modelu Kaczyńského v Polsku,“ domnívá se politolog.

Skončila dnešním jmenováním nové vlády krize na Slovensku?

Řekl bych, že jde o ukončení zvláštního stavu na politické scéně. Nastupuje vláda, která je částečně obměněná. Vztahy mezi koaličními partnery, z nichž jeden uvažoval o odchodu, se alespoň dočasně urovnaly. Situace v zemi je ale poznamenaná tím, co se stalo, všemi odhaleními, okolnostmi, za nichž se odehrála vražda, tím, co se poté zjistilo o pronikání lidí podezřelých ze spojení s organizovaným zločinem přímo do vládních struktur. Myslím, že občané nemají pocit, že by situace se vyřešila. Zatím neexistují záruky, že tato vláda bude postupovat jiným způsobem než ta předchozí.

O jak velkou obměnu kabinetu se vlastně jedná? K výměně došlo v šesti rezortech.

Mění se šest postů, ale jen čtyři jména. Drucker (Tomáš Drucker, bývalý ministr zdravotnictví, nyní vnitra – pozn. red.) byl v předešlé vládě, Pellegrini také (Peter Pellegrini, dřívější místopředseda vlády pro investice a informatizaci, nyní premiér – pozn. red.). Nováčkové jsou jen čtyři. Zatím jistě víme, kdo je Robert Fico a jak uplatňoval moc. Víme i to, že se snažil být vždy tím hlavním, kdo určoval formování politické linie SMĚRu. Nemyslím si, že se situace nyní změnila natolik, že by to přestal dělat.

Druhý fakt je ten, že Pellegrini byl až do poslední chvíle jeho velmi loajálním spojencem. Podporoval ho ve všem. Má sice nyní šanci ukázat svůj autonomnější postoj, ale uvidíme. Zatím se tak neprojevoval. Spíše demonstroval svou blízkost k Robertu Ficovi.

A co se týče dalších členů vlády?

Každý z nich má svůj příběh. Někteří měli ve svých rezortech různé kauzy. Za paradox považuji to, že lidé, kteří byli v předešlé vládě a vyhýbali se zaujetí jasného stanoviska, tolerovali různé přešlapy ze strany Fica i Kaliňáka, jsou i v současné vládě. A právě dva členové kabinetu, demonstrovali svůj odlišný postoj a na protest odešli, tak v nové vládě nejsou (Lucie Žitňanská a Marek Maďarič – pozn. red.). To vidím jako zvláštnost.

Tedy na základě toho, co zatím víme, bude pokračovat vliv Fica. Myslím, že když zvážil všechny okolnosti svého odchodu po silném nátlaku ze strany veřejnosti, tak počítá s tím, že se mu podaří pokračovat v modelu Kaczyńského v Polsku.

Pozice SMĚRu je slabší, není to padesát procent jako u strany Právo a solidarita v Polsku. Ale i tak může Fico tento mocenský vliv uplatňovat.

Sám jste uvedl, že Pellegrini doposud působil jako Ficův loajální spojenec. Je navíc navázán na byznysové aktivity SMĚRu. Není pak paradoxem, že právě on se stal premiérem?

Je to do jisté míry paradox a také riziko. Mezi členy této vlády jsou ale i další lidé, kteří se dříve zabývali různými podnikatelskými aktivitami nebo byli v manažerských pozicích, které se dají těžko odlišit od zájmů podnikatelské sféry. Předpokládám, že on sám to zvážil.

S prezidentem Andrejem Kiskou vedl spor ohledně postu ministra vnitra. První návrh vlády kvůli tomu odmítl. Místo Jozefa Ráže ml. bude v čele rezortu Tomáš Drucker. Je to podle vás opravdu řešení situace?

Já to považuji za polovičaté řečení. Drucker má pozitivní image ze svých aktivit v resortu, který měl na starosti (ministerstvo zdravotnictví – pozn. red.). Možná to ode mě zní jako maximalistický postoj, ale on byl v předešlé vládě, kde v podstatě všechno akceptoval. Nenese přímou zodpovědnost za to, co se dělo v resortu vnitra, ale musel o mnohých věcech vědět. Lepším řešením by podle mě bylo, kdyby přišel člověk, který nemá žádné osobní spojení s Kaliňákem (předešlý ministr vnitra – pozn. red.), jako tomu bylo v případě Jozefa Ráže ml., ale aby to navíc byl člověk úplně zvenku: nezávislý právní expert, odborník. Ten by byl důvěryhodnější osobou.

Sám Kiska řekl, že není s podobou vlády stoprocentně spokojený, ale nechce překračovat své pravomoci tím, že ji bude dále blokovat. Souhlasíte s jeho postojem?

Určitě by to situaci vyhrotilo. Mohlo by to vést k otevřeným útokům ze strany SMĚRu. Zvážil asi všechno. Měl omezený prostor pro manévry. Už tím, že odmítl Ráže, udělal dost. Mělo to svůj demonstrativní efekt. Všichni noví nominanti k němu poté „naklusali“ a on je otestoval. Jedna nominantka se mu dokonce omluvila, že se vyjadřovala neuctivě o Sorosovi a neziskovém sektoru. To je nevídaná věc. Někdo, kdo ještě není ani ministrem, se dopustí nějakého výroku a kvůli kritickému postoji veřejnosti se několikrát omluví.

To v sobě bude mít vláda zafixované na dlouho. Kdyby odmítl i druhou nominaci, tak by těžko o Druckerovi argumentoval, že i on je nepřijatelný. Ale bylo dobré, že alespoň řekl, že to nesplňuje jeho představy na 100 procent.

Myslíte, že kabinet získá jednoduše většinu? Strana Progresivné Slovensko už navrhla odložení hlasování o důvěře. Vadí jí, že nová vláda v podstatě neobměnila programové cíle.

Po věcné stránce má Progresivní Slovensko pravdu. Je neuvěřitelný šlendrián, že se jim nepodařilo očistit původní program od zastaralých pasáží. Na druhou stranu Progresivné Slovensko má jen jednoho člověka v parlamentu. Myslím, že vláda nebude mít velký problém získat důvěru. Myslím, že budou mít dokonce nad osmdesát hlasů. Jsou tam i odpadlíci, kteří hlasují s vládní koalicí.

Opoziční strany žádaly předčasné volby. Budou se toho držet dál?

Podle mě na tom budou stále trvat. Páteční demonstrace v Bratislavě se z nepochopitelných důvodů zrušila. Přitom se očekávala ještě větší než minulý týden. V jiných městech ale pokračují. To je prostor pro opozici. Mohou pokračovat v této iniciativě. Mají na to i parlamentní půdu, mohou organizovat i veřejné akce. Tak uvidíme. Důvěru této vládě samozřejmě nedají.

Proč byla bratislavská demonstrace zrušena?

Já opravdu nevím. Pořadatelé poskytli stanovisko, že se změnila situace, že vláda je jmenovaná, takže je téma vyčerpané. Nevím, proč to tak udělali. Já na to mám jiný názor. Myslím, že by se dalo pracovat s různými dalšími odkazy vůči jmenované vládě.

Jaká je atmosféra ve společnosti?

Myslím, že si lidé prakticky vyzkoušeli, jak se dá v podmínkách poměrně konsolidovaného demokratického režimu dosáhnout za pomoci občanské aktivity změny. Ještě před měsícem bylo nepředstavitelné, že by předseda vlády Fico odstoupil. Byl vnímám pomalu jako věčný premiér. Ale stalo se to, protože občané nepolevili.

Bude si tohoto tlaku současná vláda vědoma, nebo se po jejím jmenování vrátí situace do starých kolejí?

To je dilema. Veřejnost je dost vystrašila. Uvědomili si, že už nebudou moct ignorovat novináře, nevyjadřovat se k některým věcem, které jsou předmětem veřejného zájmu, tvářit se, že něčemu nerozumí, že o tom neslyšeli, nebo se vyjadřovat shazujícím stylem vůči svým oponentům. Toto už nebudou dělat. Budou si dávat pozor. Podle mě se budou snažit lavírovat. Arogance moci, kterou dávali najevo, už v tak otevřené podobě by se neměla projevovat.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1