Nejhorší rok Evropské unie. Skutečný zlom ji ale teprve čeká | info.cz

Články odjinud

Nejhorší rok Evropské unie. Skutečný zlom ji ale teprve čeká

Evropská unie má za sebou dvanáct měsíců, které lze v mnoha ohledech označit za zlomové. Poprvé v historii z ní odchází členská země, roky zažité rozložení sil prochází testem a do hry vstoupily nové neznámé. „Zatím jde o politické šarvátky, mnohem zásadnější bude rok 2017,“ tvrdí však analytici.

Letošní rok si Evropa za rámeček v mnoha ohledech nedá. Kvůli konfliktům v těsném sousedství do ní přišly další statisíce migrantů, kteří si slibují lepší život. Krize se neopakovala, dílčí úspěchy ale nezakryly, že situace stále pod kontrolou není a že téma vyhloubilo příkopy mezi bruselskými úředníky a politiky zejména ve střední a východní Evropě.

Stejnou měrou evropské společenství ovlivnil terorismus, po kterém zůstaly stovky mrtvých a zraněných. 

Do třetice: Evropa se otřásla politicky. Důsledky zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem se ve vzájemných vztazích EU a USA projeví až s odstupem, už nyní ale vliv novou krev do žil antisystémových a populistických stran, které se těší, že půjdou v jeho stopách a posbírají politické body v národních volbách.

Nejzásadnějším tématem uplynulého roku byl ale pro mnohé brexit, tedy odchod Spojeného království z EU, jak si ho v referendu Britové odhlasovali. „Rok 2016 lze zejména kvůli brexitu považovat za zlomový,“ řekl redakci INFO.CZ analytik Asociace pro mezinárodní otázky Ondřej Mocek. Představa, že by někdy nějaká země vystoupila z EU, byla dosud pro mnohé politology i politiky nemyslitelná. „To, že nyní může dojít k evropské dezintegraci, je něco zcela nového. V historii EU to nemá obdoby,“ říká k tomu Mocek.

Při ohlédnutí za uplynulými měsíci se nelze vyhnout otázce, zda byl tento rok pro EU tím nejhorším v její historii. Soudě podle drtivé většiny novinových titulků a diskusí na sociálních sítích odpověď zní ano, na druhou stranu existuje řada názorů, které to odmítají. „K tomu, abychom považovali rok 2016 za nejhorší v historii EU, nevidím důvod,“ myslí si Mocek. Mnohem zásadnější bude podle něj příští rok. „Bude se v něm bojovat o to, co to je evropská integrace a jaké výhody EU poskytuje svým členům. Až pokud Evropa tohle prohraje a neobhájí si své místo, pak to bude teprve nejhorší rok v její historii. Do té doby jde o přiměřené politické šarvátky,“ dodal.

Která témata byla pro Evropu v roce 2016 zásadní?

Brexit: První odchod z EU

O odchodu Spojeného království z EU rozhodlo necelých 52 % voličů, kteří 23. června hlasovali v referendu. Nyní je na tahu britská vláda, která musí oficiálně celou proceduru vystoupení spustit. Kromě toho, že z EU odchází nějaký stát vůbec poprvé v historii, je dobré si brexit připomenout ještě z jiného důvodu. Nezvykle vyhrocená kampaň, která probíhala v Británii před referendem, byla plná dezinformací, xenofobie a nenávisti dohnané do extrému. Týden před konáním referenda byla zavražděna britská poslankyně Jo Coxová, která aktivně vystupovala proti odchodu země z EU.

Zvolení Trumpa: Den, který změnil Evropu

Nová administrativa Donalda Trumpa může Evropou a zavedenými pořádky pořádně otřást. Leccos o tom napověděly už jeho výroky během volební kampaně. Evropské státníky znepokojily zejména ty na adresu NATO, kdy pohrozil, že pokud zejména východní státy EU nebudou na obranu přispívat rovným dílem jako USA, budou se možná muset obejít bez vojenské pomoci Washingtonu. Země EU jsou nervózní také kvůli plánům Trumpa v zahraniční politice, např. sbližování s Ruskem a slib menšího angažmá na Blízkém východě nebo v oblasti klimatu a ochrany životního prostředí. Zvolení Trumpa zapůsobilo jako živá voda na řadu evropských politiků, kteří podobně jako on sázejí na nekonvenční styl, populismus, antiimigrační rétoriku a posilování role národních států.

Migrace: Dohoda s Tureckem a boj o kvóty

Podle statistik OSN v roce 2016 přišlo do Evropy přes 370 tisíc migrantů – drtivá většina z nich zvolila kvůli zavřené balkánské cestě cestu po moři, která se podle nejnovějších čísel stala osudnou víc než pěti tisícům z nich. Neutěšená situace je i v uprchlických táborech zejména na řeckých ostrovech. I přesto, že se příchod migrantů podařilo zejména díky křehké dohodě s Tureckem omezit, situace stále nemá uspokojivé řešení. Státy a instituce se nedokázaly dohodnout na potřebné reformě azylového systému a ostře se střetly kvůli povinným kvótám, které hlavně země střední a východní Evropy (včetně ČR) odmítají. Migrační krize vystavila tlaku schengenské hranice, které ještě donedávna zaručovaly přechod bez hraničních kontrol, urychlila start společné evropské pohraniční a bezpečnostní stráže a přiměla Komisi přijít s klíčovými návrhy, které mají udělat pořádek v tom, kdo do EU přichází.

Terorismus: Na cestě k větší bezpečnosti?

Podle nejnovější studie Global Policy Index se osm z celkem jedenácti zemí světa, které lze považovat za nejbezpečnější, nacházejí v Evropě. I přesto se některé z nich (Belgie, Francie, Německo) staly v letošním roce terčem teroristických útoků, při kterých zemřely desítky lidí. Terorismus (spolu s migrací, ačkoli mezi ně nelze klást rovnítko) patří stabilně mezi největší obavy Evropanů. Evropské instituce v reakci na teroristické útoky připravily řadu návrhů, které mají zlepšit bezpečnost v Evropě. Patří mezi ně například návrhy, jak zabránit financování terorismu, ale také kontroverzní zpřísnění pravidel pro nabývání a držení střelných zbraní. To v ČR vyvolalo velkou vlnu odporu.

Značka Visegrádu: Pomáhá, nebo škodí?

Visegrádská čtyřka (V4), tedy uskupení čtveřice středoevropských zemí (ČR, Maďarsko, Polsko a Slovensko), které se snaží v EU prosazovat společné zájmy, si v uplynulém roce získalo zvláštní pozornost zejména kvůli odmítání návrhu na rozdělení statisíců běženců mezi členské státy podle kvót. Takový postup V4 ale zároveň vynesl image troublemakera – některé vlády visegrádským zemím vyčítaly, že přicházejí jen s negativními vyjádřeními a vymezují se vůči západním partnerům. Do V4 se obuly i vlivné Financial Times, které čtveřici označily za „trapné uskupení“, jež se snaží z EU pouze těžit. Visegrádská skupina se musela v roce 2016 vypořádávat i s vnitřními problémy – zejména stále sílící radikalizací a nacionalistickými náladami v Polsku a Maďarsku.

Obchodní politika EU: Smrt TTIP, a co dál?

EU je pro mnoho třetích zemí největším obchodním partnerem na světě. Od roku 2013 vznikala mezi EU a Spojenými státy nejambicióznější dohoda, která měla zajistit volný obchod mezi oběma břehy Atlantiku (TTIP). Příchod nového amerického prezidenta Donalda Trumpa ale vystaví dohodě stopku. Škobrtnutí potkalo také podobnou dohodu o volném obchodu mezi EU a Kanadou, jejíž ratifikaci pozdržel belgický region. Odborníci proto upozorňují na slabinu ve vyjednávání podobných paktů, kterou představuje jednomyslné hlasování v EU – tedy proces, do kterého může vstoupit až příliš mnoho elementů.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud