Nejistá doba strachu a naděje. Nový prezident už mění Brazílii a to se ještě ani neujal úřadu | info.cz

Články odjinud

Nejistá doba strachu a naděje. Nový prezident už mění Brazílii a to se ještě ani neujal úřadu

Zvolený brazilský prezident Jair Bolsonaro, kterému se přezdívá „tropický Trump“, ještě nenastoupil do úřadu a už promlouvá do života obyvatel nejen své země. Kvůli obavám s Bolsonarovy vlády rychle roste počet svateb homosexuálních párů. Z chudých regionů zase mizí kubánští lékaři, kteří tam v posledních letech zajišťovali nejnutnější péči. Řada lidí ale k novému lídrovi upíná své naděje.

Od Bolsonarova zvolení (28. října) uběhlo již přes měsíc. Funkci převezme až 1. ledna, tedy za více než dva týdny. Efekt rozhodnutí brazilských voličů ale reflektují nejen poplašné zprávy v médiích varující například před osudem Amazonského pralesa. Vidět je i ve statistikách. V posledních týdnech roste počet svateb homosexuálů. Proti loňskému roku už jsou čísla větší o čtvrtinu, v největším městě Sao Paulo dokonce o 42 procent.

Britský deník Guardian situaci ilustruje na příběhu lesbického páru, který se rozhodl vzít právě v reakci na Bolsonarův volební úspěch. „Měla jsi pravdu. Měli bychom se vzít – než převezme úřad. Pojďme to udělat,“ řekla Priscilla Cicconiová své plačící partnerce Biance Gamaové během volební noci. Stejný krok radí homosexuálům také neziskové organizace.

Panika však narůstá v celé LGBT komunitě. Organizace poskytující asistenci sexuálním menšinám, která zorganizovala masovou svatbu stovky stejnopohlavních párů, pomohla také 150 transsexuálům zaplatit poplatky za změnu svého jména a pohlaví v úředních záznamech. I oni to chtěli stihnout, než se Bolsonaro s Novým rokem ujme funkce.

Raději mrtvý než gay

Bolsonaro proslul homofobními výroky. V roce 2011 během rozhovoru prohlásil, že by byl radši, kdyby jeho syn byl mrtvý než homosexuál. Loni dostal pokutu, když pravil, že by nikdy neměl syna gaye, jelikož své děti vychoval dobře a nepodporoval špatné návyky.

Výroky zapadají do Bolsonarova až extrémně konzervativního smýšlení. To mu v kampani přineslo řadu hlasů, jelikož řada Brazilců měla problémy s liberálními vládami prosazující stále volnější pravidla pro menšiny. Během posledních předvolebních dnů Bolsonaro podepsal závazek představitelům katolické církve, jímž stvrdil své odhodlání prosazovat pravý význam manželství jako svazku muže a ženy.

Navzdory rétorice i reálně prosazovaným hodnotám Bolsonara podpořila podle exit pollů asi třetina homosexuálů. Byli to hlavně konzervativci, kterým více než jeho postoje k menšinám vadila korupce předchozích vlád. Pravicově smýšlejícím gayům a lesbám vadil i Bolsonarův levicový protikandidát ze strany, jež má v Brazílii pověst komunistické partaje.

Přehnané obavy

Reakce a obavy LGBT komunity jsou do jisté míry přehnané. Není pravděpodobné, že by Bolsonaro možnost uzavírat manželství homosexuálům sebral. Zvolený viceprezident Hamilton Mourao deklaroval, že ačkoli je zastáncem manželství jako výlučného svazku muže a ženy, budoucí vláda neplánuje měnit současná pravidla umožňující homosexuální sňatky.

Otázkou také je, zda by Bolsonaro vůbec takový krok mohl udělat. A to nejen kvůli slabé podpoře, kterou si zatím dojednal v Kongresu. Brazilský Nejvyšší soud v roce 2011 jednomyslně nařídil, že země musí unávat svazky stejnopohlavních párů. Dá se předpokládat, že jakýkoli pokus zvrátit toto rozhodnutí by byl předmětem sporu u mezinárodních soudů pro lidská práva.

Homosexuálové mohou spíše čelit rostoucím homofobním náladám a pouličním útokům. Aktivisté už nyní hlásí, že fyzických i slovních napadení sexuálních menšin přibývá. Krajní pravici může zvolení radikálního prezidenta dodat odvahu podobně, jako k tomu došlo ve Spojených státech po úspěchu Donalda Trumpa.

Brazilci bez lékařů, Kuba je stahuje

Větší problémy než homosexuálům ale Bolsonarovo zvolení přineslo obyvatelům nejchudších brazilských provincií. Nastupující prezident ještě před inaugurací stihl rozpoutat diplomatický konflikt s Kubou, když pohrozil, že s komunistickou zemí přeruší vztahy a změní podmínky pět let staré smlouvy mez oběma zeměmi a Světovou zdravotnickou organizací. Na jejím základě posílala Havana do jihoamerické republiky tisíce svých lékařů.

Kuba v reakci na Bolsonarova slova 14. listopadu od smlouvy odstoupila a začala stahovat asi 8300 lékařů, kteří v Brazílii působí. Kuba k tomuto kroku přistoupila navzdory tomu, že export lékařů je jedním z hlavních zdrojů příjmů. Do státního rozpočtu přinesl jen loni 11 miliard dolarů (asi 250 miliard korun). Pro srovnání, turismus vynesl „jen“ 3 miliardy dolarů (přibližně 70 miliard).

Kubánci zajišťovali péči v brazilských vesnicích obývaných domorodci, malých městech nebo izolovaných zemědělských komunitách. Experti varují, že právě tato místa se brzy mohou ocitnout bez jakékoli lékařské pomoci. Podle Brazilské asociace kolektivního zdraví je asi 10 procent obcí závislých na doktorech z Kuby, kteří zlepšili dostupnost zdravotní péče. Brazílie proto začala narychlo shánět lékaře ve vlastních řadách.

Bolsonaro je silným kritikem smlouvy, kterou uzavřela prezidentka Dilma Rousseffová. „Nemůžeme připustit kubánské otroky v Brazílii a nemůžeme podporovat kubánskou diktaturu,“ bouřil koncem listopadu nový brazilský lídr. Není jediný, kdo má vůči dosavadní praxi výhrady. Stejný pohled zastávají také místní lékaři a Brazilská lékařská asociace. Těm se nelíbí, že Brazílie je v medicíně závislá na jiné zemi.

Bolsonarova slova o otrocích ale neodráží realitu. Kubánci si v Brazílii vydělají zhruba desetinásobek sumy, na kterou by si přišli doma. Po návratu na Kubu si tak mohou dovolit pořídit nemovitosti a žít vcelku pohodlný život. Řadě z nich se navíc splní slib cestovat a pomáhat lidem v cizí zemi. Nesedí ani připomínky lékařské asociace. Předchozí pokusy najmout brazilské lékaře pomáhající v těchto oblastech ztroskotaly.

Naděje pro disidenty z Venezuely

Kdo naopak obrací své naděje k Bolsonarovi jsou emigranti z Venezuely, kteří do Brazílie uprchli. Domnívají se, že silná rétorika může vést k sesazení venezuelského prezidenta Nicólase Madura. Ten je trnem v oku nejen Bolsonarovi, ale i dalším latinskoamerickým zemím a Spojeným státům.

Bolsonaro označil ideologii socialistického lídra Venezuely za opovrženíhodnou a vražednou. Madurovy experimenty a závislost na ropě přivedla zemi do chudoby. Média přinášejí zprávy o lidech, kteří se dobrovolně vzdávají dětí, jelikož je nezvládají uživit. Ve státě, který byl lídrem v prevenci nakažlivých nemocí, se objevují epidemie takřka vymýcených nemocí. Miliony lidí prchají před bídou do okolních zemí, což vedlo k nejhorší uprchlické krizi v Jižní Americe za poslední desetiletí. I ta pomohla Bolsonarovi vyhrát volby, jelikož se řada Brazilců obávala, že by levicový prezident přivedl jejich domovinu ke stejnému osudu.

Venezuelští disidenti věří, že Bolsonaro podnikne „co bude možné, aby sesadil vládu v Caracasu“, jak budoucí prezident slíbil loni. Naději k němu upínají i další latinskoamerické země. V říjnu brazilské noviny zveřejnily zprávu, v níž zdroj z Kolumbie tvrdí, že pokud se Bolsonaro rozhodne sesadit Madura, bude mít podporu kolumbijské vlády.

Nejen disidenti, ale i část lidí blízkých Madurovi, se navíc domnívá, že Bolsonaro u moci zvyšuje šance na možnou vojenskou intervenci Spojených států do Venezuely. Americký prezident Donald Trump takový krok loni v srpnu zvažoval. „Venezuela je katastrofa, velmi nebezpečná. Máme mnoho možností pro Venezuelu a je mezi nimi i vojenské řešení, bude-li to nutné,“ prohlásil tehdy. K radikálnímu kroku ale dodnes nepřistoupil.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud