Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Největší geopolitická hra 21. století: Udobřování s KLDR. Kdo, kde, s kým a o čem bude jednat

Největší geopolitická hra 21. století: Udobřování s KLDR. Kdo, kde, s kým a o čem bude jednat

Zpráva o jednání budoucího amerického ministra zahraničí Mikea Pompea v Severní Koreji ukázala, že přípravy na jednání o zbavení Korejského poloostrova jaderných zbraní spějí do finále. Americký prezident Trump se skutečně má setkat s vůdcem Severní Koreje. Pokud v jednáních uspěje, vyhraje podle BBC největší geopolitickou hru století, a možná dostane i Nobelovu cenu míru.

O čem mají být jednání se Severní Koreou?

Zjednodušeně řečeno, Spojené státy a jejich spojenci požadují, aby se Severní Korea vzdala jaderných zbraní a také raket, které je mohou nést na velké vzdálenosti. Má se tak zmenšit pravděpodobnost vypuknutí jaderné války.

Severokorejský diktátor Kim Čong-un prohlásil, že je ochoten k „denuklearizaci“ Korejského poloostrova, ale nikdo přesně neví, co si pod tím představuje. Nemusí to to totiž znamenat, že se hned zbaví svých jaderných zbraní a pustí do země mezinárodní inspektory, kteří by ověřili ukončení severokorejského jaderného programu.

Kdo se má s kým sejít?

Plánované jsou dvě schůzky. Osobně by se měli setkat jihokorejský prezident Mu Če-in se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a poté by se s Kimem měl setkat i americký prezident Donald Trump. Půjde vůbec o první schůzku amerického prezidenta a severokorejského vůdce v historii.

V historii proběhlo už několik setkání mezi vůdci Jižní a Severní Koreje. Jejich výsledkem bylo například rozšíření ekonomické spolupráce, snížení napětí mezi oběma zeměmi, ale nikdy ne nějaká zásadní dohoda.

1080p 720p 360p
KLDR: jak vznikl hrozivý režim a proč se (ne)bát jaderného konfliktu

Kdy a kde ke schůzkám dojde?

Jihokorejský prezident a severokorejský diktátor se setkají 27. dubna v Pchamundžonu, v takzvané mírové vesnici v nárazníkové zóně mezi oběma Korejemi. Jde o nejpřísněji střeženou hranici světa, protože Severní a Jižní Korea jsou od roku 1950 stále formálně ve válce.

Donald Trump by se s Kim Čong-unem měl potkat na začátku června nebo na konci května. Datum ještě nebylo staveno. Patrně na „neutrální půdě.“ Ve hře je údajně pět míst, spekulovalo se o Mongolsku, Finsku (to je méně pravděpodobné) či o schůzce na lodi zakotvené v mezinárodních vodách.

Co si od jednání slibuje Jižní Korea?

Především zmenšení napětí se svým severním sousedem. Údajně se chystá navrhnout uzavření mírové smlouvy, která by formálně ukončila korejskou válku z let 1950 – 1953. Výměnou za zrušení zkoušek raket a jaderných zbraní má podle listu South China Morning Post nabídnout Kim Čong-unovi pomoc se zrušením ekonomických sankcí, které na Severní Koreu uvalilo mezinárodní společenství kvůli zkouškám severokorejských zbraní. Jižní Korea zřejmě nabídne severu také ekonomickou pomoc.

Co požadují Spojené státy?

Americký prezident Donald Trump požaduje, aby se Severní Korea zbavila svých jaderných zbraní. Mimo jiné proto, že severokorejské jaderné rakety mohou zřejmě zasáhnout i část území Spojených států. Zároveň musí Trump ubezpečit americké spojence v oblasti, zejména Jižní Koreu a Japonsko, že USA budou nadále v případě potřeby bránit jejich území. Severní Korea má obrovskou armádu a zásobu raket, které mohou zasáhnout i Japonsko a lodě plavící se okolo Korejského poloostrova.

V co doufá Severní Korea a její vůdce?

Kim Čong-un bude určitě žádat bezpečnostní a další záruky, které podle něj umožní přežití jeho diktatury i v budoucnosti. Možná bude žádat od Trumpa veřejný slib, že na něj USA nezaútočí a pokusí se zřejmě navrhnout odsun amerických jednotek z Korejského poloostrova, kde by tím pádem měl absolutní vojenskou převahu. Kim bude požadovat zrušení ekonomických sankcí a možná i hospodářskou pomoc. Patrně si také bude chtět ponechat nějaké „přechodné období,“ než se definitivně zbaví svých jaderných zbraní.

Proč dochází k jednání právě teď?

Nejpravděpodobnějším vysvětlením je to, že mezinárodní ekonomické sankce začaly fungovat a severokorejský režim se bojí o své přežití. Výrazně se zmenšila i humanitární pomoc, kterou svět posílá do Severní Koreje. OSN varovala, že chybí prostředky na jídlo a základní hygienické prostředky pro šest milionů lidí. Navíc s Kim Čong-unovým nevyzpytatelným chováním, které se projevovalo zkouškami jaderných zbraní a výhružkami USA i dalším zemím, ztratil trpělivost i Peking. Čína, hlavní severokorejský spojenec, s Kim Čong-unovým režimem také omezila vzájemný obchod. Kimovi tak zřejmě nezbývá než zasednout k jednacímu stolu. Navíc se domnívá, že jak Jižní Korea tak USA mají tak velký zájem na jednání, že budou ochotny k dalekosáhlým ústupkům.

Jaká je pravděpodobnost úspěchu jednání?

Velká, pokud jde o uzavření alespoň nějakých formálních dohod. Téměř jistě k něčemu dospějí jednání mezi Severní a Jižní Koreou. Mimo jiné proto, že Jihokorejci jsou ochotni k velkým ústupkům. Nemohou ale dát Kim Čong-unovi to, co nejvíc chce – totiž záruky, že s ním USA nebudou válčit a že se zasadí o zrušení mezinárodních sankcí.

Velmi pravděpodobně dojde i k dohodě se Spojenými státy. Půjde ale zřejmě o dohodu rozdělenou na jednotlivé kroky, kde obě strany budou postupně naplňovat své sliby. Severní Korea o demontáži svého jaderného programu, USA zase o zrušení sankcí a možná i o vydávání nějakých bezpečnostních záruk. Zda nakonec bude nějaká budoucí dohoda zcela naplněna je však víc než nejisté.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1