Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Největší v historii. 5 důvodů, proč sledovat volby v Mexiku

Největší v historii. 5 důvodů, proč sledovat volby v Mexiku

Takové volby ještě v Mexiku nebyly. Latinskoamerickou zemi dnes čeká zvolení nejvíce politiků ve své historii. Na osmdesát osm milionů Mexičanů s volebním právem bude hlasovat o novém prezidentovi, členech obou komor parlamentu, starostech i městských zastupitelích. Celkem je k dispozici osmnáct tisíc volených pozic. Zde je pět hlavních důvodů, proč se podle webu britské televize BBC vyplatí mexické volby sledovat.

Největší volby v historii

Jedná se o největší volby, které kdy v Mexiku proběhly. Nikdy v historii země nebylo zvoleno více politiků, dnes se hraje o 18 tisíc úřadů, tvrdí Národní volební úřad, na který se odvolává zpravodajský server BBC. Nejsledovanější bude souboj o křeslo prezidenta, lidé ale zvolí i pět stovek nových poslanců dolní komory parlamentu, 128 senátorů, osm guvernérů a nespočet starostů a lokálních zastupitelů.

Výsledky voleb proto budou mít vliv na lokální, regionální i federální úrovni. A Mexičané doufají, že nově zvolená administrativa bude schopná vyřešit otázky, které je denně pálí: vlny násilí spojené s působením drogových gangů, stále obtížnější ekonomickou situaci i aktuální ekonomicko-politické výzvy na severní hranici země.

AMLO slibuje změnu

Od roku 1929 do přelomu milénia Mexiku vládli prezidenti jediné politické strany – Institucionální revoluční strany (PRI). Až poté se ke slovu na dvanáct let dostala konzervativní Národní akční strana (PAN) se svými prezidenty Vincentem Foxem a Felipem Calderónem, před šesti lety si ale obě strany nejvyšší ústavní úřad opět prohodily, když se hlavou Mexika stal Enrique Peňa Nieto (PRI). Nyní se ale přepisují dějiny.

Na nejvyšší úřad v zemi chtějí dosáhnout čtyři kandidáti, podle předvolebních průzkumů má však největší šanci politik Andrés Manuel López Obrador, běžně nazývaný AMLO. Levicový populista nepřísluší ani k jedné z tradičních stran a slibuje přinést změnu stavu, se kterým historické politické strany nic nezmohly. „Jeho vítězství by v zemi znamenalo politické zemětřesení,“ podotýká server BBC.

Plné márnice

Poslední období je pro Mexiko obzvlášť náročné. Zemi totiž opět pohlcuje vlna vražd a násilí, která má své pozadí v přítomnosti drogových gangů. V posledním roce bylo v Mexiku zavražděno 25 tisíc lidí (v Česku jen 146 vražd), letošní čísla naznačují, že by počet zavražděných mohl být ještě větší.

Do márnic přitom často míří i politici. Od loňského září jich bylo zavražděno 133, mnozí z nich měli v dnešních super-volbách kandidovat. Další stovky politiků pak raději svou kandidaturu stáhly a našly si bezpečnější kariéru. Vyřešit tento dlouhodobý problém bude jednou z hlavních výzev pro nového prezidenta. 

Vztahy s USA

Dalším z velkých úkolů pro novou mexickou administrativu a zejména pro nového prezidenta bude vyjasnění vztahů se Spojenými státy, které se od nástupu Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta rapidně zhoršily. Americká administrativa totiž plánuje na své jižní hranici postavit velkou zeď, za kterou chce nechat zaplatit právě Mexičany, chce zrušit či výrazně revidovat severoamerickou obchodní smlouvu NAFTA a nedávno vůči Mexiku zavedla dovozní cla na vybrané zboží.

„Mexičané sem do USA přivážejí drogy, přivážejí kriminalitu. Znásilňují. Někteří, předpokládám, jsou dobří lidé,“ řekl o Mexiku během své volební kampaně Donald Trump. Mexiko se ale nenechá Trumpem zastrašovat, naznačili všichni kandidáti na prezidenta. Asi nejvíce se podle politologů proti Trumpovi vymezil právě AMLO, což mu může přinést více hlasů. „Já Trumpa naučím!“ vzkázal svým voličům.

Strategický význam

Sombrera a tequilla? Ale kdež! Mexiko hraje v byznysu a politice Latinské Ameriky prim. Jde o druhou největší ekonomiku regionu a důležitého vývozce ropy. Extrémně strategický význam má i proto, že skrze něj vede hlavní migrační trasa, kterou se migranti z Jižní Ameriky dostávají do Spojených států. Se zemí a její 125 milionovou populací je proto třeba počítat. 

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744