Články odjinud

Nemá cenu vyvracet každou jednotlivou dezinformaci, tvrdí ukrajinský expert na falešné zprávy

Nemá cenu vyvracet každou jednotlivou dezinformaci, tvrdí ukrajinský expert na falešné zprávy

Rusko má centrálně řízenou organizaci produkce a využívání falešných zpráv, řekl INFO.CZ odborník na ruskou propagandu Maksim Kijak z organizace Global Ukraine. Moskva vede podle něj informační válku. Proti tomu se dá bojovat humorem, vzděláváním lidí, ale vyvracet každou jednotlivou ruskou dezinformaci jen vyčerpává síly a odvádí pozornost od důležitých věcí, vysvětluje.

Jaká je ruská strategie pro využívání desinformací a informační války? Změnilo se něco po tom, co v roce 2016 Rusko přijalo novou doktrínu centralizované informační bezpečnosti?

Není to tak velká změna oproti předchozímu stavu, ale je tu velký důraz na informace jako takové v průběhu vojenského konfliktu a právě na vertikální centralizaci. Je to něco, co vidíme v Evropě i na Ukrajině. Rusko přitom používá různé jasné narativy, tedy příběhy a své vysvětlení situace, vůči každé zemi. Něco jiného se používá vůči postkomunistickým zemím východní Evropy, něco jiného proti Pobaltí a něco jiného proti západní Evropě.

Jak to funguje? Řídí to někdo z tajných služeb nebo přímo z Kremlu?

Nevíme přesně, kde je tou hlavní osobou. Ale víme, že je to centralizované, vyplývá to z dostupných údajů, které jsem analyzoval. V Rusku to není žádnou novinkou. Používá se strategie i narativy, které používaly bývalé sovětské tajné služby a používaly se dokonce za sovětského Ruska ještě před vznikem Sovětského svazu, v letech 1919 – 1920 (Pozn.red.: v té době požívalo Rusko propagandu včetně falešných zpráv například proti Polsku, s nímž válčilo). Odlišné je to, že se využívá nové technologie, internet, sociální sítě.

Některé příběhy jsou stejné, například označování nepřátel za fašisty, útočníky, nepřátele míru. Chybí tu ale jasná ideologie, které měl Sovětský svaz.

Sovětský svaz měl mentalitu obklíčené pevnosti, tvrdil, že na něj útočí. Dnes Rusko sází na spíše zklamání lidí, nabízí tak zvaný alternativní pohled. Využívá na Západě svobodu projevu a tvrdí, že nejde o dezinformace, ale jen o alternativní pohled například na geopolitiku. Výsledkem je zpochybňování, budoucnu pak můžeme mít mnohem více lidí, kteří si budou myslet, že nic není pravda.

Ruské dezinformace zároveň nesmí být brány jako jeden omezený fenomén, je třeba je chápat v kontextu použití dalších nástrojů, diplomacie, obchodu i armády, které prosazují ruské zájmy. Rusko vynakládá stále více peněž na propagandu, například televizi RT a Sputnik.

Máte nějaké údaje, kolik peněž na to Rusko vynakládá?

Jedna část jsou oficiální údaje, to co schvaluje ruský parlament. Například v roce 2014, tedy v době útoku na Ukrajinu, vynaložil Kreml na média v zahraničí 1,1 miliardy dolarů. To je ale jen jedna část. Jsou tu výdaje tajných služeb, další peníze jdou pravděpodobně od ruských oligarchů, kteří jsou nuceni na tento podnik přispět. Kreml přitom používá celý systém různých natrčených organizací, včetně některých neziskových. Aby prováděly jeho politiku v zahraničí a také doma, v Rusku.

Jak se vyvíjela ruská propaganda a informační válka v posledních letech? Zdá se, že poměrně úspěšná byla v Estonsku, když tamní úřady odstranily pomník sovětských vojáků, zatímco v Gruzii v průběhu její války s Ruskem nebyla tak úspěšná.

Estonsko v roce 2007 bylo jedním z prvních příkladů toho, jak se Rusko chová v této oblasti. Bylo to jiné než dnes. Ruská televize RT zaměřená na zahraničí tehdy existovala jen krátce, něco přes rok, lidé spíše používali pro komunikaci mobilní telefony, než aby by byli tak závislí na internetu, sociální sítě nebyly tak rozšířené a populární. Přesto se podařilo Rusku šířit falešné zprávy o tom, jak se estonská vláda snaží potrestat rusky mluvicí obyvatele země a že jde o fašistickou vládu. Dnes by šíření takových zpráv bylo mnohem snazší. Zároveň došlo k prvnímu přímému kyberútoku na zemi NATO, na estonské úřady.

Maksim Kijak
Vystudoval filosofii a religionistiku v Německu a na Ukrajině, pracoval několik let pro ukrajinský státní Institut strategických studií. Je spoluzakladatelem organizace Global Ukraine, která se zabývá veřejnou diplomacií. Jeho specializací jsou dezinformace a náboženství. Je spoluautorem studie NATO StratCom o využití smíchu a humoru v komunikaci a propagandě.

Pokud jde o Gruzii v roce 2008, tam gruzínské úřady šikovně využily protipropagandu. Rusku se nepodařilo vyvolat dojem, že Gruzie zaútočila na malé separatistické republiky, ale naopak Gruzínci ukázali, že nejsou útočníci. Že ruský medvěd zaútočil na malou zemi, Gruzii. Gruzie se snažila informovat o skutečném dění, informovat novináře. Ovšem prohrála válku s Ruskem vojensky.

Na Ukrajině, na Donbase, už bylo Rusko mnohem šikovnější. Lépe se mu podařilo „prodat“ tvrzení, že nejde o útok Ruska, že jde o místní sebeobranu, „malé zelené mužiky“, kteří nemají nic společného s Ruskem a bojují proti ukrajinské vládě.

Gruzie může sloužit jako dobrý příklad toho, jak se bránit proti ruským dezinformacím. Zároveň byl případ Gruzie pro Moskvu impulsem, aby zlepšila svůj přístup k informační válce.

Jenže od té doby se ruská informační válka přesunula dále na Západ, daleko od ruských hranic. Mluví se třeba o ruské snaze o ovlivňování voleb v USA a dokonce byli identifikováni a označeni ruští tajní agenti, kteří jsou za to podle amerických úřadů zodpovědní.

Rusko chápe Pobaltí, Gruzii a Ukrajinu ne jako suverénní státy, ale jako země, které jsou totálně závislé na Západě. Snaží se tak ukázat, že jde o válku Západu proti Rusku. Že je to Západ, který bojuje a útočí proti Rusku, nikoliv naopak. Stejně jako se ruská propaganda snaží ukázat arabské jaro, tedy sérii hnutí proti tamním autokratům, jako vyprovokované Spojenými státy a zaměřenými i proti Rusku. Proto se snaží ovlivnit i tyto země, západní Evropu a USA, které podle jejich chápání skutečnosti bojují proti Rusku.

Jak se můžeme proti ruským desinformacím bránit? Mají jednotlivé země vytvářet vlastní narativ postavený proti tomu, co tvrdí Rusko?

Podle mě to nejlepší, co může Evropa udělat, je posílit sama sebe. Více se sjednotit, snažit se zmenšit polarizaci společnosti a také snížit svoji závislost na Rusku. Například v dovozu energií. Vzdělávat lidi, aby přemýšleli o informacích, provádět mediální vzdělávání. Je to trochu nudné, ale lepší obranu nemáme. Čas je na naší straně. Protože nejúčinnější je informační válka na začátku, když jsou lidé šokováni novou situací, pak postupně účinek slábne, jak tento první moment vyvane. Pomoci může také humor Podle studie, na které jsem spolupracoval, může efektivně „zabít“ některé dezinformace. Na Ukrajině to podle našich zkušeností velmi pomáhá. Když jsme uveřejnili tuto studii, mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová, na to okamžitě velmi podrážděně reagovala.

Má tedy Evropa investovat do vlastní propagandy nebo spíše se snažit nastínit veřejnosti širší pohled na probíhající události?

Je třeba překonat intelektuální lenost, kriticky přemýšlet. Nevnucovat lidem, jaká média mají používat, ale snažit se, aby lidé užívali vlastní mozek. Nevnucovat jim jednoduchá vysvětlení. To používají populisté. Musíme rozlišovat mezi strategií a okrajovými věcmi. Ne vyvracet každou jednotlivou falešnou informaci, kterých se objevují stovky každý den. Jsem skeptický vůči různým inciativám zdola, které se o to snaží. Spotřebovává to příliš velké množství energie a nakonec i příliš pozornosti. Navíc ti lidé, kteří sledují vyvracení falešných zpráv, jsou jiní, než publikum, které konzumuje falešné zprávy.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna brzo ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Články odjinud