Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Němci už Ameriku nepoznávají. Máme ji hodnotit podle činů, nebo tweetů? narážel Gabriel na Trumpa

Němci už Ameriku nepoznávají. Máme ji hodnotit podle činů, nebo tweetů? narážel Gabriel na Trumpa

Němci si nejsou jistí, jestli při pohledu přes Atlantik ještě poznávají svoji Ameriku, uvedl spolkový ministr zahraničí Sigmar Gabriel. Nejsou si jisti, zda ji hodnotit podle činů, nebo tweetů, řekl ministr. Gabriel tak zjevně narážel na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nikdo by neměl rozdělovat Evropskou unii, a to ani Spojené státy, řekl šéf německé diplomacie v projevu na mnichovské bezpečnostní konferenci. 

Gabriel zavzpomínal na zásadní roli, kterou pro vývoj Německa po druhé světové válce Spojené státy sehrály. Právě od nich se totiž spolková republika naučila o výhodách demokracie, vlády práva, multilateralismu nebo svobodného obchodu. Možná právě to podle něj vysvětluje, proč si dnes Němci nejsou jisti, jestli Ameriku ještě poznávají. "Jsou to činy, jsou to tweety, jsou to slova, co máme sledovat, abychom poměřovali Ameriku?" ptal se Gabriel.

Zdůraznil, že úzké spojenectví mezi Spojenými státy a Evropou je cestou, jak zachovat stávající architekturu mezinárodního uspořádání. Zásadní je také jednota Evropské unie, kterou podle něj Rusko a Čína rády testují. "Nikdo by se neměl pokoušet rozdělovat Evropskou unii, ne Rusko, ne Čína, ale také ne Spojené státy," prohlásil.

Washingtonu také doporučil, aby nenechal zkrachovat dohodou o íránském jaderném programu, a zároveň se spolu s Evropou snažil najít cesty, jak výrazně omezit destabilizující vliv íránské politiky.

Na okraj mnichovské konference se Gabriel podle agentury Reuters vyjádřil i k situaci na východní Ukrajině. Zopakoval své přesvědčení, že není realistické trvat na tom, aby Rusko zcela naplnilo minské dohody, a pak se teprve řešilo uvolnění protiruských sankcí. Moskva by podle něj měla být tímto způsobem odměněna i při menším pokroku, například naplnění příměří.

Názor Gabriela, která má dnes bilaterálně jednat se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem, je v rozporu s oficiálním postojem německé vlády a kancléřky Angely Merkelové, která trvá na úplném naplnění minských dohod.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1