Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Němcům chybí orgány k transplantacím. Po změně zákona by je mohli odebírat i bez souhlasu

Němcům chybí orgány k transplantacím. Po změně zákona by je mohli odebírat i bez souhlasu

Německo se potýká s nedostatkem orgánů, jež by mohly zachránit život lidem, kteří potřebují transplantaci. Ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU) proto navrhuje změnit současné zákony tak, aby bylo možné použít k transplantaci rovněž orgány od lidí, kteří s tím před smrtí nevyjádřili výslovný souhlas. Nově by stačilo, že s tím oni sami nebo jejich příbuzní nevyjádřili nesouhlas. Takový postup, který je například v České republice zcela běžný, ale v Německu vzbuzuje kontroverze.

Na transplantaci nyní ve spolkové republice podle ministerstva zdravotnictví čeká asi 10 000 lidí. Za celý loňský rok pro ně ale byly k dispozici orgány jen 800 dárců. Aby se naděje lidí, kteří potřebují transplantaci, zvýšily a přibylo dárců, je podle ministra nutná legislativní změna, i když je si podle svých slov vědom toho, že půjde o zásah do svobody jednotlivce. "Jen tak se darování orgánů stane normálem," myslí si.

Jeho plány, kterými by se měl brzy zabývat parlament, přivítala kancléřka Angela Merkelová (CDU). Čtyřiašedesátiletá politička, která už nyní má dárcovský průkaz, je přesvědčena, že chystaná změna může skutečně pomoci lidem, kteří musejí třeba několikrát týdně docházet na dialýzu, nebo osobám s jinými závažnými zdravotními problémy. "Já to podporuji a považuji za důležité, že o tom budeme jednat v parlamentu. Tam to patří. Každý o tom musí pak rozhodnout podle svého svědomí," řekla.

S takovou formou rozhodování, při níž nejsou politici vázáni doporučením své strany, ale rozhodují každý podle sebe, počítají i další představitelé vládní koalice. Návrh, který má parlament projednat nejprve nezávazně, přitom většina z nich podporuje. Jasně pro návrh se vyslovili zdravotnický expert koaliční sociální demokracie Karl Lauterbach i šéfka Zelených Annalena Baerbock. Podpora přišla také ze strany bavorského premiéra Markuse Södera (CSU), který ale požaduje, aby byla změna postavena na společenském konsenzu.

K tomu je ale zatím podle průzkumu veřejného mínění institutu YouGov poměrně daleko. Návrh v zásadě nebo zcela podporuje 46 procent dotázaných, 38 procent Němců je ale proti.

Jeden z argumentů proti změně zformuloval předseda ústředního výboru německých katolíků Thomas Sternberg, podle něhož je pochybné, jestli by navrhované řešení bylo etické. "Cíl je správný. Metoda je špatná. Lásku k bližnímu není možné vynutit zákonem," napsal zase v komentáři list Süddeutsche Zeitung, podle něhož lidská důstojnost nekončí smrtí mozku, ale patří k ní i to, že lidé mohou automaticky počítat s nedotknutelností svého těla i po smrti.

Které argumenty nakonec v debatě převáží, se ukáže v příštích měsících.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1