Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Němcům došla trpělivost s odpůrci očkování. Budou je hlásit úřadům

Němcům došla trpělivost s odpůrci očkování. Budou je hlásit úřadům

Německá vláda chystá přísnější postup proti rodičům, kteří odmítají nechat očkovat své děti. Ve čtvrtek by měl parlament schválit návrh zákona, na základě kterého by mateřské školy museli zdravotním úřadům hlásit rodiče, kteří nepředloží důkaz, že se s lékařem o očkování svých dětí poradili. 

„Zdravotní úřady tak dostanou potřebné informace, aby se mohli s rodiči spojit a poskytnout jim poradenství,“ uvedlo ministerstvo zdravotnictví.

Předložit mateřským školám dokument, který dokládá, že rodiče s lékařem konzultovali očkování svých dětí, je od poloviny roku 2015 v Německu povinné. Pokud se rodič zdráhá, hrozí mu podle zákona pokuta až 2500 eur (66.000 Kč). Dosud se ale mateřské školy mohly samy rozhodnout, zda odpůrce očkování nahlásí úřadům či nikoliv.

Německo není jediné, které zpřísňuje postup vůči rodičům, kteří odmítají očkování. Před dvěma týdny Itálie zavedla povinnost očkovat školní děti do 16 let hned dvanácti vakcínami. Podle vyjádření premiéra Paola Gentiloniho se vláda ke kroku rozhodla, aby bojovala proti „pseudovědeckým teoriím“, které způsobily, že se výrazně snížila proočkovanost italské populace. Děti, které nebudou od září očkované, nebudou moci do mateřských školek. Rodičům neočkovaných dětí ve školním věku budou hrozit vysoké pokuty.

Podobná opatření jako v Itálii požaduje také německý Svaz lékařů pro děti a mládež (BVKJ). Podle dnešního vyjádření ministra zdravotnictví Hermanna Gröheho Berlín ale podobně přísný krok jako Řím zatím nechystá.

Německo letos zaznamenalo už 410 případů spalniček, tedy více než během celého loňského roku. V západoněmeckém Essenu minulý týden na spalničky zemřela 37letá žena. V Itálii tento rok zaznamenali už 2000 případů tohoto virového infekčního onemocnění, což je ve srovnání s rokem 2015 téměř desetkrát více.

Pro děti v Česku je nyní povinné očkování hexavakcínou, která pokrývá záškrt, tetanus, černý kašel, dětskou obrnu, žloutenku typu B a onemocnění vyvolaná bakterií Haemophilus influenzae typu B. Další povinná vakcína chrání před spalničkami, zarděnkami a příušnicemi.

Například proti spalničkám se v Česku očkuje od přelomu 60. a 70. let minulého století. Podle Státního zdravotního ústavu proočkovanost dětí příslušného věku dvěma dávkami vakcíny v posledních letech ale klesá. Zatímco v roce 2012 dosahovala 98,5 procenta, ke konci roku 2015 to bylo 93,5 procenta. Odborníci uvádějí, že větší epidemie mohou vznikat tam, kde proočkovanost klesne pod 95 procent.

Loni v lednu se Ústavní soud zastal rodičů z Brněnska pokutovaných za to, že nenechali naočkovat dítě povinnou hexavakcínou. Důvodem pro odmítnutí očkování může být nejen náboženství, což soud uznal již v minulosti, ale v mimořádných případech i svoboda svědomí v širším, sekulárním smyslu.

Víte, jaké očkování potřebujete při cestách do zahraničí? Čtěte zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1