Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Německá CSU Merkelové odsouhlasila start koaličních rozhovorů. U socialistů je ale situace napjatá

Německá CSU Merkelové odsouhlasila start koaličních rozhovorů. U socialistů je ale situace napjatá

Předsednictvo Křesťanskosociální unie (CSU) se dnes v Mnichově jasně vyslovilo pro zahájení koaličních rozhovorů se sesterskou Křesťanskodemokratickou unií (CDU) a se sociální demokracií (SPD). Sociální demokraty předsednictvo bavorské strany zároveň vyzvalo, aby se nesnažili měnit to, na čem už byla jednou shoda.

"I my jsme jasně hlasovali pro zahájení koaličních vyjednávání, protože jsme velmi spokojeni s výsledky sondovacích rozhovorů," uvedl generální sekretář CSU Andreas Scheuer v narážce na sondovací rozhovory ukončené v pátek, s jejichž závěry už souhlasilo vedení CDU i SPD.

V sociální demokracii ale není situace zdaleka tak jasná jako ve dvojici konzervativních stran, které si jednoznačně přejí pokračování dosavadní velké koalice. Ze 13 vyjednavačů SPD se sice proti výsledkům sondovacích rozhovorů, které v Německu tradičně předcházejí vlastnímu koaličnímu vyjednávání, nikdo nepostavil, na předsednictvu strany už ale bylo několik hlasů proti. Ještě větší nespokojenost dává najevo členská základna.

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde >>>

Někteří sociální demokraté už proto mluví o tom, že v případných koaličních rozhovorech bude možné znovu otevřít i otázky, na kterých už v sondovacím vyjednávání byla shoda. "Kdo si myslí, že výsledek sondovacích rozhovorů je automaticky koaliční smlouvou, ten se samozřejmě mýlí," uvedl místopředseda SPD Thorsten Schäfer-Gümbel.

CSU to ale hlasitě odmítá - podle ní nelze takto postupovat, zvláště když je dosavadní dohoda výsledkem složitých a mnohahodinových jednání. Navíc, jak připomněl Scheuer, už řada vedoucích představitelů sociální demokracie tuto dohodu odsouhlasila. Podobně to vidí i CDU kancléřky Angely Merkelové.

Rozhodující slovo budou mít ale delegáti sjezdu sociální demokracie, který se uskuteční v neděli. Ti rozhodnou, zda SPD skutečně zahájí i koaliční rozhovory, nebo nikoliv. Pokud tak učiní, mohla by nová vláda vzniknout do konce března.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1