Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Německo a Francie utužují vztahy novou smlouvou. „Chceme dát Evropě nový impuls,“ říká Merkelová

Německo a Francie utužují vztahy novou smlouvou. „Chceme dát Evropě nový impuls,“ říká Merkelová

Francie a Německo letos chtějí podepsat novou smlouvu o vzájemné spolupráci, která se zaměří například na oblast hospodářství, ale i na zahraniční politiku a otázky bezpečnosti včetně boje s terorismem. Oznámili to dnes ve společném prohlášení francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová. O chystané dohodě se někdy hovoří jako o „nové Elysejské smlouvě“, ta zpečetila úzké vztahy obou sousedních zemí právě před 55 lety, 22. ledna 1963.

„Rozhodli jsme se k tomuto kroku proto, abychom občany obou zemí ještě více sblížili. Děláme to proto, abychom dali celé Evropě nový impuls a posílili ji,“ řekla Merkelová na společné videonahrávce. „Naším cílem je, domluvit se na společných postojích ke všem evropským a mezinárodním tématům,“ dodali politici.

Merkelová a Macron spolu jednali v pátek v Paříži, kde hovořili mimo jiné o reformách v Evropské unii a eurozóně.

Elysejská smlouva, kterou roku 1963 podepsali někdejší spolkový kancléř Konrad Adenauer a tehdejší francouzský prezident Charles de Gaulle, formálně odstartovala úzkou spolupráci mezi Paříží a Berlínem. Předcházel jí proces poválečného usmíření mezi oběma velkými rivaly. Francouzsko-německý tandem bývá označován za „motor“ evropské integrace.

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1