Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Německo chce zmrazit dotace zemím, které nerespektují demokracii, třeba Polsku. Je to bez šance, říkají Češi

Německo chce zmrazit dotace zemím, které nerespektují demokracii, třeba Polsku. Je to bez šance, říkají Češi

Stopka dotacím ze společné kasy EU. Takový trest by si představovala německá vláda pro evropské země, které dlouhodobě nerespektují dodržování demokratických pravidel a porušují základní lidská práva. Řeč je především o Polsku nebo Maďarsku. Podle některých českých europoslanců ale taková myšlenka nemá příliš velkou šanci na úspěch. I proto, že zatím není jasné, jak by něco takového probíhalo.

„Tato informace tu koluje už dva roky a nevyslovuje ji pouze Německo, ale i třeba Francie, Itálie, Španělsko nebo dříve Velká Británie,“ řekl redakci INFO.CZ český lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Myslím, že je to neprosaditelné, protože žádná z těchto zemí ještě přesně nevysvětlila, co přesně tím myslí,“ dodal.

Naposledy se návrh na zmražení prostředků z evropských kohezních a strukturálních fondů objevil dnes. Podle bruselského serveru POLITICO existuje oficiální dokument německé vlády, který podobnou možnost zmiňuje a snaží se o tom přesvědčit Evropskou komisi. Ta jediná má v rukou nástroje, jak něco takové udělat.

 

V minulosti se o tom mluvilo v souvislosti s Polskem, které má se stavem právního státu dlouhodobý problém. Evropská komise vede s Varšavou diskusi už od konce roku 2015. Důvodem je především dění kolem polského ústavního soudu poté, co v zemi svou moc po vítězství ve volbách začala upevňovat konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS).

Loni 1. června se věc posunula do formální roviny, když Brusel poprvé v historii vůči Polsku spustil postup, na jehož konci mohou členské státy EU rozhodnout o tom, že Varšavu zbaví v EU některých hlasovacích práv.

Podle českého europoslance Zdechovského by ale zavedení sankcí v podobě zmražení financování z rozpočtu kohezní politiky pravděpodobně nic nezměnilo. „Mezi státy EU převládá názor, že něco takového by naopak posílilo skepsi v zemích, jako je Polsko nebo Maďarsko,“ myslí si. Lepší cestou, jak problematické státy donutit ke spolupráci a respektu k demokracii podle něj vede přes pokračující dialog.

„V EU nejsou země s tak obrovskými problémy, aby bylo nutno sahat k takovým trestům, jako je mražení financování z EU,“ dodal pro INFO.CZ.

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1