Německo loni dalo na migraci téměř 21 miliard eur. Většina šla na zlepšení situace v zemích, odkud uprchlíci přicházejí | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Německo loni dalo na migraci téměř 21 miliard eur. Většina šla na zlepšení situace v zemích, odkud uprchlíci přicházejí

Německo loni dalo na migraci téměř 21 miliard eur. Většina šla na zlepšení situace v zemích, odkud uprchlíci přicházejí

Na boj s příčinami migrace a péči o uprchlíky dalo Německo loni téměř 21 miliard eur (536 miliard korun). Podle deníku Handelsblatt ale v částce ještě nejsou zahrnuty všechny výdaje obcí související s migrací.

Většina z 20,8 miliardy eur směřovala na opatření, která mají zlepšit situaci v zemích, odkud migranti do Evropy směřují. Loni na ně šlo 14,2 miliardy eur. Zbylá částka - tedy 6,6 miliardy eur - směřovala do spolkových zemí a do komunální oblasti, kde byla využita zejména na integraci uprchlíků, náklady na jejich ubytování a další podobné výdaje.

Náklady spojené s migrací v Německu v posledních letech výrazně narostly, protože do země od roku 2015 přišlo kolem 1,4 milionu žadatelů o azyl. Navzdory tomu se díky velmi dobré hospodářské situaci daří spolkové republice tyto výdaje krýt bez deficitů státního rozpočtu.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.