Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Německo plánuje rozšířit elitní protiteroristickou jednotku. Policisté do ní ale nechtějí

Německo plánuje rozšířit elitní protiteroristickou jednotku. Policisté do ní ale nechtějí

Hrozba teroristických útoků v Německu roste, tamní vláda proto plánuje posílit jednotku GSG 9, jejímž hlavním úkolem je právě boj s terorismem. Elitní jednotka německé policie, která vznikla v roce 1972, se má zvětšit o třetinu, má to ale háček – skupinu možná nebude mít kdo rozšířit. Plán se tak může zaseknout na nedostatku uchazečů s policejní praxí, kteří nebudou schopni splnit náročné fyzické testy. Informovala o tom německá televize Deutsche Welle.

Plán rozšířit protiteroristickou jednotku oznámil její šéf Jérome Fuchs, který zároveň přislíbil otevření její nové pobočky také v Berlíně, kde dodnes chybí. Hlavní sídlo jednotky GSG 9 se totiž nachází ve městě Sankt Augustin nedaleko bývalé západoněmecké metropole Bonnu. Díky vzniku berlínské pobočky by tak jednotka byla konečně schopná rychle reagovat na případnou teroristickou hrozbu v hlavním městě, kde riziko útoků roste.

„Pokud se podíváte na srovnatelné situace kolem teroristických útoků po celé Evropě, byla často terčem útoků hlavní města,“ vysvětlil v rozhovoru pro rádio RBB Fuchs. Důkazem zvýšené teroristické hrozby v německé metropoli se stal útok z prosince roku 2016, kdy Tunisan Anis Amri najel s kamionem do davu lidí na vánočním trhu v centru Berlína a zabil 12 lidí včetně jedné Češky.

„Je důležité, abychom byli v hlavním městě lépe připraveni. Náš cíl je jasný: GSG 9 musí být schopná rychlejších reakcí v metropoli,“ prohlásil Fuchs. Podle odborníka na boj proti terorismu Rolfa Tophovena je ale takový krok opožděný. „Mít v hlavním městě přítomnou silnou protiteroristickou jednotku je velice důležité,“ řekl pro Deutsche Welle a dodal, že nábor nových členů bude problém.

720p 480p 360p 240p
Nejlepší speciální komanda

Informace o počtu elitních policistů GSG 9 nejsou veřejné, odhaduje se ale asi na 400 členů. Podle velitele jednotky by se jejich řady měly nově rozšířit asi o třetinu, tedy o víc než 100 nových kolegů. „Myslím, že největším problémem bude najít správný personál. Proces výběru je velice tvrdý a velice precizní – a její krédo vždy bylo žádné ustupování od standardů,“ vysvětluje Tophoven.  

Podle šéfa GSG 9 by uchazeči neměli být přebíráni z jiných elitních jednotek, na druhou stranu by ale měli mít zkušenosti s policejní praxí. Kamenem úrazu navíc bude splnění fyzických podmínek – nováčci musí uběhnout pět kilometrů za méně než 23 minut, 100metrový sprint za méně než 13,4 sekund a na bench-pressu zvednout zátěž těžší než 75 procent tělesné váhy uchazeče.

Nalezení vhodných kandidátů je však nezbytné – protiteroristická jednotka má napilno už dnes. Je totiž využívána při domácích i zahraničních operacích. Jednotka GSG 9 vznikla v roce 1972 v tehdejším západním Německu, do povědomí se však dostala hlavně po úspěšném osvobození víc než 80 rukojmích z německého letadla uneseného Palestinci do somálského Mogadiša v říjnu 1977. 

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>>

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1