Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Německo potichu buduje evropskou armádu pod vlastním velením. Její součástí jsou i čeští vojáci

Německo potichu buduje evropskou armádu pod vlastním velením. Její součástí jsou i čeští vojáci

Čas od času se mezi odborníky či politiky vynoří myšlenka na vytvoření společné evropské armády. Uskupení, v němž by byli vojáci členských zemí Evropské unie pod nadnárodním velením, ale prozatím nezískalo dostatečnou podporu a plány na jeho vytvoření tak zůstávají pouze na papíře. V tomto kontextu je zajímavá snaha Německa, které dle časopisu Foreign Policy dává jakousi evropskou armádu potichu dohromady – pod vlastním velením. Její součástí jsou už i čeští vojáci.

„Německo a jeho dva spojenci – Česká republika a Rumunsko – letos potichu učinili radikální krok směrem k něčemu, co vypadá jako evropská armáda, ale vyhýbá se to zmatené politice, která byla v minulosti s takovým projektem spojená: oznámili integraci ozbrojených sil,“ píše Foreign Policy.

K německému Bundeswehru se nepřipojí celá česká, ani rumunská armáda, nýbrž jejich vybrané jednotky. V příštích několika měsících se k německé divizi rychlého nasazení připojí rumunská 81. mechanizovaná brigáda, z Česka pak k západním sousedům zamíří 4. brigáda rychlého nasazení, která se začlení do 10. obrněné divize Bundeswehru. Už dříve se do německé armády integrovaly dvě nizozemské brigády – jedna do divize rychlého nasazení, druhá do 1. obrněné divize.  

Podle profesora mezinárodní politiky na Univerzitě obrany v Mnichově Carlo Masaly „dává německá vláda tímto krokem najevo ochotu pokročit v evropské vojenské integraci“. Tedy v realizaci myšlenky, která prozatím ve většině členských států Evropské unie naráží na odpor.  

Aktivita Německa se dá podle časopisu charakterizovat jako vytvoření sítě miniaturních evropských armád vedených Bundeswehrem. V Česku se kvůli připojení části vojáků k německé armádě vzedmula vlna kritiky. Šéf KSČM Vojtěch Filip a další vyjadřovali obavy, aby se armáda nestala pouhým podřízeným prvkem německých ozbrojených sil a nepodléhala vůli německé vlády. Podle ministra obrany Martina Stropnického nic takového nehrozí, protože divize zůstane plnohodnotnou součástí české armády a její nasazení bude vždy podléhat rozhodnutí vlády a schválení Parlamentu.

Integrace jednotek jiných armád se dle analytiků Německu vyplatí. „Iniciativa vzešla kvůli slabosti Bundeswehru,“ vysvětlila pro Foreign Policy Justyna Gotkowska, analytička Polského centra východoevropských studií. „Němci si uvědomili, že Bundeswehr potřebuje vyplnit mezery ve svých pozemních silách... aby získal politický a vojenský vliv v NATO,“ odhaduje Gotkowska.

Podle Foreign Policy je označení „mezery“ pro nedostatky v Bundeswehru eufemismem. Časopis poukazuje na to, že v roce 1989 západoněmecká vláda utratila na obranu 2,7 procenta HDP, v roce 2000 však německé výdaje na obranu poklesly na 1,4 procenta HDP a na této úrovni se udržely i následující roky. Mezi lety 2013 a 2016 činily výdaje 1,2 % HDP, což je hluboko pod dvouprocentní hranicí, kterou se zavázaly dodržovat členské státy NATO.

Generální inspektorát Bundeswehru v roce 2014 ve zprávě pro německý parlament prezentoval vskutku děsivý obraz stavu německé armády: Většina vrtulníků vojenského námořnictva nefungovala a z 64 armádních helikoptér jich bylo schopných provozu jen 18. Jak nedávno informovalo INFO.cz, německá armáda může v současné době použít v boji jen asi 30-70 % své těžké vojenské techniky. A zatímco v dobách studené války čítal Bundeswehr 370 tisíc vojáků, vloni v létě měla německá armáda ve svých řadách jen 176 015 mužů a žen. Od té doby armáda překročila hranici 178 000 vojáků a vláda zvýšila výdaje na obranu o 4,2 procenta. Letos mají výdaje na zbrojení vzrůst dokonce o 8 procent. Jenže i tak Německo jako vojenská mocnost silně zaostává za Francií a Británií.

Experti se shodují na tom, že na německém projektu vydělá nejenom Bundeswehr, ale celá Evropa. „Je to krok směrem k větší evropské vojenské nezávislosti,“ říká Masala. Vojáci všech tří zemí by se měli společně vzdělávat a účastnit se společných cvičení, což by mělo zvýšit jejich společnou bojovou sílu a přispět k jejich snadnějšímu nasazení v případě potřeby.

Podle Foreign Policy je pravděpodobné, že se projekt bude rozrůstat o další státy. Některé by se mohly připojit z vlastní iniciativy kvůli posílení své obrany, další by mohl oslovit Bundeswehr. Německý profesor z Norského institutu obranných studií Robin Allers tvrdí, že německá armáda už má vypracovaný seznam potencionálních partnerů. Podle Masaly jsou žhavým adeptem na připojení skandinávské země, které už nyní využívají velké množství v Německu vyrobeného vybavení.   

 

 

 

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1