Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Německo přestává deportovat Afghánce. Neúspěšní žadatelé o azyl v zemi kvůli atentátu smějí zatím zůstat

Německo přestává deportovat Afghánce. Neúspěšní žadatelé o azyl v zemi kvůli atentátu smějí zatím zůstat

Německo v reakci na středeční atentát v centru Kábulu, který si vyžádal 90 mrtvých a přes 450 zraněných, až na výjimky dočasně zastaví deportace odmítnutých afghánských žadatelů o azyl do jejich vlasti. Po setkání s předsedy vlád jednotlivých spolkových zemích to dnes oznámila kancléřka Angela Merkelová. Deportace Afghánců jsou v Německu kvůli bezpečnostní situaci ve středoasijské zemi dlouhodobě kontroverzním tématem.

Německé ministerstvo zahraničí znovu zhodnotí bezpečnostní situaci v Afghánistánu a předloží vládě k posouzení příslušnou zprávu, uvedla Merkelová. Do té doby a do doby, než bude plně obnoven provoz německého velvyslanectví v Kábulu, které značně poškodil středeční atentát, Berlín deportace Afghánců do vlasti zastaví. Podle kancléřčina odhadu by mělo být o novém postupu jasno v červenci.

Výjimku budou tvořit ti afghánští imigranti, kteří podle úřadů představují bezpečnostní riziko. Pokud se budou tajné služby domnívat, že by mohl některý z Afghánců spáchat teroristický útok, budou ho smět úřady do středoasijské vlasti nadále vyhostit. Stejná výjimka bude platit také pro osoby, které budou tvrdošíjně odmítat spolupráci s úřady při zjišťování své totožnosti, upozornila kancléřka. Pokračovat Německo chce také v programu dobrovolných návratů Afghánců do vlasti.

Teroristický útok v Kábulu se odehrál v blízkosti německého velvyslanectví. K útoku se nikdo nepřihlásil, místní úřady podezírají extremistickou síť Hakkání, která je napojena na hnutí Taliban. Sám Taliban se od útoku ale již ve středu distancoval.

Německo zatím zpět do Afghánistánu poslalo v celkem pěti letadlech pouze 106 odmítnutých žadatelů o azyl. Afghánci tvořili loni po Syřanech druhou největší skupinu běženců, která přišla do spolkové republiky. Po středečním atentátu vyzývali k zastavení deportací politici sociální demokracie, zelených a postkomunistické Levice i řada nevládních organizací.

Podle vlády v současnosti v Německu žije asi 255.000 Afghánců. U zhruba poloviny z nich úřady ještě nerozhodly o udělení či zamítnutí azylu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1