Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Německý soud může otevřít cestu k zákazům jízdy dieselů. Mohly by přijít půl roku po verdiktu

Německý soud může otevřít cestu k zákazům jízdy dieselů. Mohly by přijít půl roku po verdiktu

Čtvrteční rozhodnutí německého nejvyššího správního soudu může přinést zákaz jízdy dieselových vozů v některých německých městech, což by způsobilo další propad jejich prodeje i přesun starších naftových aut ze spolkové republiky do Česka. Verdikt lipských soudců v případu týkajícím se znečištění ovzduší pozorně sledují německá města, spolková vláda, automobilový průmysl i miliony řidičů.

V Německu je registrováno asi 15 milionů dieselových osobních aut, která jsou zodpovědná za největší část znečištění oxidem dusičitým (NO2) ve městech. Jeho koncentrace ještě loni v přibližně 70 německých městech překračovala povolená maxima, limity přitom mají dodržovat už od roku 2010. Vzhledem k tomu, že dosavadní opatření radnic nejhůře postižených měst k dostatečnému snížení škodlivých emisí nevedla, obrátily se organizace na ochranu životního prostřední Deutsche Umwelthilfe a ClientEarth v řadě případů na soud.

Dvě z těchto kauz nyní začne projednávat Spolkový správní soud. V obou případech soudy nižší instance městům nařídily, aby co nejrychleji začala dodržovat hraniční hodnoty NO2. V západoněmeckém Düsseldorfu soud rozhodl, že město zákazy jízdy dieselových vozů musí vážně prověřit. Ve Stuttgartu na jihozápadě Německa zase soud konstatoval, že zákazy jízdy naftových aut jsou nejefektivnějším opatřením ke zlepšení čistoty ovzduší. Ve verdiktu také uvedl, že ochrana zdraví lidí ve městě je důležitější než zájmy řidičů naftových vozů.

O zdraví se nedá vyjednávat, je to naše největší hodnota a té je potřeba se podřídit, říká také právník Deutsche Umwelthilfe Remo Klinger. Právě na důležitosti ochrany zdraví občanů, z nichž jich podle této organizace téměř 13.000 ročně umírá předčasně kvůli znečištění ovzduší NO2, chce postavit svou argumentaci i během soudního projednávání, které začne ve čtvrtek. Už ve stejný den by měl padnout i verdikt.

Pokud soud rozhodne v neprospěch ekologického sdružení, politici včetně kancléřky Angely Merkelové (CDU), která chce stůj co stůj zákazům jízdy zabránit, si zřejmě vydechnou a případ se vrátí soudům nižší instance. Pokud bude ale verdikt opačný a soud rozhodne, že zákazy jízdy jsou právně přípustným prostředkem, k němuž mohou města přistoupit bez dalších legislativních změn už nyní, čekají Německo dramatické dopady.

Právní důsledek by byl ten, že města už nebudou moci říkat: 'Je nám to líto, dieselová auta ale nemůžeme omezit', vysvětluje Klinger. Mohla by potom říci: 'Nejvíce znečištěná města jsou pro starší dieselová auta nebo auta bez nového katalyzátoru nepřístupná', říká.

Všech zhruba 70 měst, kde se překračuje maximální povolená koncentrace NO2, by se to podle něj ale netýkalo. "Jsou i města, kde je hranice překročena jen mírně. V těchto městech se možná i za pomoci jiných opatření - lepší autobusy, více elektromobilů - podaří rychle dosáhnout úrovně limitů. Ale řekl bych, že tak ve 40 městech ostatní opatření nebudou stačit, tam budou skutečně potřeba dopravní omezení pro dieselová auta," je přesvědčen.

Zákazy by podle Klingera mohly přijít tak půl roku po verdiktu. Během této doby by města musela upravit svůj plán čistoty ovzduší, který by nově zahrnul i zákazy jízdy. Řekl bych, že tak do šesti měsíců budou muset být příslušná opatření v plánu, a pak se rozmístí dopravní značky, míní. Omezení by se ale v takovém případě zřejmě netýkala celých měst, ale jen některých částí nebo dokonce vybraných ulic. Auta řemeslníků či zásobování by mohla dostat výjimku.

Zákazy jízdy, které by se v první řadě dotkly právě Stuttgartu a Düsseldorfu, by ale měly výrazně širší dopady. V Německu by podle odborníků dramaticky stoupl tlak na vládu, aby automobilky donutila nejen k softwarovým úpravám, které množství emisí snižují jen nedostatečně, ale také ke změnám technickým, především namontování nových katalyzátorů do starších naftových aut, aby s nimi bylo možné dále všude jezdit. Automobilky takovou akci zatím odmítají financovat.

Rozsudek by také podle všeho vedl k prudkému poklesu cen starších dieselů i jejich prodejnosti v Německu. Starší naftové vozy by pak mohly začít hromadně putovat do zemí východně od spolkové republiky, tedy i do Česka.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1