Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Německý ústavní soud odmítl zakázat krajně pravicovou NPD

Německý ústavní soud odmítl zakázat krajně pravicovou NPD

Krajně pravicová Národnědemokratická strana Německa (NPD) uspěla u ústavního soudu, který projednával návrh na její zrušení. Soud rozhodl v její prospěch. U našich západních sousedů byla některá z politických stran zakázána naposledy v roce 1956.

Spolková rada požádala o zákaz NPD v prosinci 2013. Tvrdila, že jde o protiústavní stranu, která ohrožuje demokratické uspořádání v zemi.

"NPD sice sleduje protiústavní cíle, v současnosti ale chybí konkrétní závažné důvody, které by nasvědčovaly tomu, že její jednání vede k úspěchu," uvedl ve zdůvodnění rozhodnutí soudce Vosskuhle.

Výsledek řízení může být pro někoho iritující, zákazem strany ale nedojde k zákazu smýšlení nebo světového názoru, dodal šéf ústavního soudu a upozornil, že stát má k dispozici i jiné nástroje, například odejmutí státních příspěvků. Pokud NPD v budoucnu opět posílí, mají německé instituce navíc podle Vosskuhleho možnost navrhnout zákaz strany znovu.

Kritici žádosti podané Spolkovou radou od počátku upozorňovali, že kritéria zákazu strany jsou v Německu velmi přísná. K rozhodnutí nezakázat NPD přispělo podle agentury DPA hlavně to, že strana v posledních letech výrazně ztratila svůj někdejší vliv. O své poslance přišla postupně ve všech zemských sněmech. Poslední zemští poslanci NPD opustili loni v září sněm Meklenburska-Předního Pomořanska. V posledních volbách do spolkového sněmu v roce 2013 získala strana jen 1,3 procenta hlasů.

Ústavní soud odmítl NPD zakázat již v roce 2003. Tehdy se ale samotnou žádostí vlády a Spolkového sněmu vůbec nezabýval, neboť vyšlo najevo, že úřady měly ve straně informátory, a to i v jejím nejužším vedení.

V současnosti má NPD, která vznikla v roce 1964, jednoho europoslance a zhruba 340 zastupitelů v obecních, městských a krajských zastupitelstvech, především ve východní části země. Baštou strany je Sasko, kde mají její komunální politici 80 mandátů. Po celém Německu měla strana loni v listopadu asi 5200 členů. Řada příznivců i straníků se ale v posledních letech přiklonila k nové protiimigrační a protiislámské straně Alternativa pro Německo (AfD), která přebrala řadu témat NPD.

Naposledy německý ústavní soud zakázal Komunistickou stranu Německa (KPD) v roce 1956. Komunisté přitom v dějinách spolkové republiky druhou zakázanou stranu. V roce 1952 soudci nařídili zrušit Socialistickou říšskou stranu (SRP), která se otevřeně hlásila k odkazu nacistické NSDAP.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744