Články odjinud

„Nenechám se zabít chlápkem v teplákách.“ Dokument odhalí svědectví přeživších z Paříže

„Nenechám se zabít chlápkem v teplákách.“ Dokument odhalí svědectví přeživších z Paříže

Byl to teplý slunečný den, který se ale proměnil v peklo. Na pátek 13. listopadu roku 2015 Francouzi dodnes vzpomínají s hrůzou, strachem a obrovskou lítostí. V tento osudný den se odehrály jedny z nejkrvavějších teroristických útoků, při kterých bylo v centru Paříže zabito 130 lidí a víc než 350 dalších zraněno. Černý den francouzské historie si lidé budou moct připomenout v novém dokumentárním filmu se svědectvími desítek lidí, kteří masakr přežili.

V pařížském klubu Bataclan právě začínal koncert americké kapely Eagels of Death Metal, když se po koncertní síni začala ozývat střelba. Teroristé pálili do návštěvníků hlava nehlava – někteří mířili na lidi z balkonu, další stříleli po těch, kteří se snažili z Bataclanu utéct.

„Nenechám se zabít nějakým chlápkem v teplákách,“ říkala si v duchu jedna z přeživších, které se podařilo masakr ve zdraví přežít. „Místnost se proměnila v kolektivní útrpný pláč,“ popisuje další z přeživších, zatímco jiný vypráví o hrdinství lidí snažících si v boji o holý život vzájemně pomáhat.

Právě jejich svědectví je jen hrstka z desítek, které zaznívají v novém třídílném dokumentárním filmu, jehož první část si mohou v pátek 1. června pustit předplatitelé Netflixu. Autory dokumentární minisérie „Útok na Paříž“ jsou bratři Jules a Gédéon Naudetovi, kteří si mimo jiné vysloužili cenu Emmy za dokumentární film o teroristických útocích na Světové obchodní centrum z 11. září, které sami prožili.

V dokumentu o pařížských útocích se snaží prostřednictvím výpovědí 40 přeživších, bývalého prezidenta Francoise Hollanda a policejních a záchranných jednotek, které byly na místě jako první, znovu oživit a připomenout brutální masakr, který odstartoval sebevražedný bombový útok na pařížském fotbalovém stadionu.

„Budete mít pocit, jako by se vám přeživší dívali do očí,“ popisuje dojmy z dokumentu Jules Naudet pro agenturu AFP s tím, že jejich cílem bylo vytvořit „bublinu, při které zapomenete na vnější svět“. Diváky má k židli přikovat i to, že přeživší mluví v přítomném čase a při vyprávění svých dramatických příběhů jsou velmi otevření.

„Oni sami byli překvapeni, že byli otevření, jako kdyby byli na terapii,“ říká jeho bratr Gédéon, který otevřenost přeživších přičítá tomu, že si s bratrem prošli podobnou tragédií během 11. září při útoku na dvojčata, kdy byli celou dobu po boku hasičů. Právě to jim pomohlo s přeživšími z Paříže vytvořit vazbu, kterou mezi sebou mají obyčejně lidé s podobně dramatickými zkušenostmi.

„Řekli jsme jim o tom, co se nám stalo 11. září, jaká byla stádia našeho traumatu, kterým jsme si prošli, a byli velmi zvědaví,“ vysvětluje Gédéon, který zároveň upozorňuje na překvapivou skutečnost doprovázející celý dokument. V ani jednom ze tří dílů totiž nezazní jména teroristů ani samotný odkaz na Islámský stát, který se k útoku přihlásil. Dokument tak nikdy nemůže být zneužit islamisty k propagandě.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud