Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Není pochyb o tom, že za smrt milionů evropských Židů můžou Němci, vzkázal do Polska německý ministr zahraničí

Není pochyb o tom, že za smrt milionů evropských Židů můžou Němci, vzkázal do Polska německý ministr zahraničí

Do debaty o kontroverzním polském zákoně, který přísně trestá připisování jakékoli odpovědnosti za holokaust Polákům, se dnes zapojilo i Německo. Ministr zahraničí Sigmar Gabriel řekl, že není pochyb, že za smrt milionů evropských Židů ve vyhlazovacích táborech během druhé světové války můžou Němci. Pár kolaborantů v okupovaných zemích na tom podle něj nic nemění, informovala agentura DPA.

„Neexistuje nejmenších pochyb o tom, kdo je zodpovědný za vyhlazovací tábory, kdo je provozoval a kdo v nich zavraždil miliony evropských Židů: byli to Němci,“ uvedl dnes v prohlášení ministr Gabriel. „Tato organizovaná masová vražda byla spáchána naší zemí a nikým jiným. Jednotliví kolaboranti na tom nic nemění,“ dodal Gabriel.

V příspěvku na svém twitteru ministr napsal, že patnáct let organizoval cesty mladých lidí do bývalých nacistických táborů v Osvětimi a Majdanku. „Kdo někdy Osvětim a Majdanek navštívil, tomu je jasné, že se jednalo o německé koncentrační tábory, které v Polsku nebyly náhodou. Polská kultura totiž měla být vymazána stejně jako všechen židovský život,“ napsal na sociální síti. „Používání označení 'polský tábor smrti' je chybné,“ dodal.

V Polsku ve čtvrtek schválili zákon, který trestá „veřejné a faktům odporující“ připisování jakékoli odpovědnosti či spoluodpovědnosti za holokaust Polákům a to až tříletým vězením. V platnost zákon vstoupí až poté, co jej podepíše prezident Andrzej Duda, kterému na to zákon dává lhůtu 21 dnů.

Podnětem ke vzniku zákona bylo mimo jiné používání geografického označení „polský“ i v souvislosti s nacistickými koncentračními a vyhlazovacími tábory na území okupovaného Polska.

Návrh zákona vyvolal diplomatickou roztržku mezi Izraelem a polskou vládou. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jej již dříve přirovnal ke snaze o změnu historie a někteří izraelští politici hovořili až o statisících Židů, za jejichž smrt nesou vinu Poláci. Izraelský parlament v prvním čtení už přijal návrh zákona, který počítá až s pěti lety vězení pro ty, „kdo se pokusí popřít nebo zpochybnit vinu pomahačů nacistů při páchání zločinů na Židech“.

Na obranu zákona se dnes postavil například předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński, kterého mnozí považují za skutečného vládce Polska.

V tiskové zprávě, v níž se jednoznačně přihlásil k historické vině své země za holokaust, dnes šéf německé diplomacie Gabriel zároveň uvedl, že „jen pečlivé zpracování vlastních dějin může přinést smíření“. K tomu podle něj patří i to, že „lidé, kteří museli prožít nesnesitelné utrpení šoa, o tomto utrpení mohou neomezeně mluvit“. Šoa je označení pro holokaust, které pochází z hebrejštiny.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1