Není to čínská ani netopýří chřipka. COVID-19 odhaluje i naši historickou nekorektnost | info.cz

Články odjinud

Není to čínská ani netopýří chřipka. COVID-19 odhaluje i naši historickou nekorektnost

Není to čínská ani netopýří chřipka. COVID-19 odhaluje i naši historickou nekorektnost
 

SVĚTOVÉ EPIDEMIE | „Je to jenom chřipka, tak co,“ říkali mnozí na začátku koronavirové pandemie. Umenšování problému ale svědčí o neustálém zapomíná lidstva na to, co už bylo. Chřipka ve svých různých mutacích nás totiž dlouhá léta opakovaně trápí, zabíjí bezbranné a ničí ekonomiku, lidstvo ale stejně ve své nové podobě skoro vždy zaskočí. Stačí se podívat na předešlé pandemie či epidemie ruské, španělské, asijské, hongkongské, mexické či ptačí chřipky a miliony mrtvých, které si vyžádaly. Pokud s nimi ale srovnáme onemocnění COVID-19, zjistíme, že se svět opravdu v poslední době v mnohém změnil.

Světové epidemie
V seriálu INFO.CZ „Světové epidemie“ popisujeme dvakrát týdně některé závažné pandemie a epidemie, jimž jsme jako lidstvo čelili v minulosti. Snažíme se rozebrat politické, ekonomické a společenské dopady jednotlivých nemocí. Zamyslíme se rovněž nad tím, jak se můžeme z dřívějších událostí poučit v současné situaci při koronavirové pandemii.

Za posledních zhruba 130 let se ve světě objevilo množství ničivých typů chřipkového viru. Nemoci se často nazývaly podle regionů, z nichž vzešly nebo zemí, kde se o novou nemoc začala veřejnost více zajímat. Po takzvané ruské chřipce z let 1889 až 1890 přišla vůbec nejničivější chřipková nákaza všech dob – španělská chřipka, spojená s koncem první světové války. Nejdrastičtější co do počtu obětí i dopadů na hospodářství.

„Svět se vzpamatovával po válce a pandemie přinesla další ekonomickou pohromu. Španělskou chřipkou se nakazila zhruba čtvrtina světové populace a připisuje se jí 17 až 50 milionů obětí na životech. Podle odhadů snížila španělská chřipka světové HDP o zhruba šest procent,“ popisuje pro INFO.CZ ekonom Štěpán Křeček z Národohospodářské fakulty VŠE. „První světová válka přinesla propad o 8,4 procenta. Je tedy zřejmé, že z ekonomického pohledu jsou obě události srovnatelné. Podrobnější analýzy však naznačují, že škody způsobené válkou byly trvalejšího charakteru,“ dodává.

Další nákazy pokračovaly. Mimo klasické a opravdu zapomenuté chřipky lidstvo v 50. letech bojovalo například s asijskou chřipkou, v 60. letech s hongkongskou chřipkou a v roce 2009 s mexickou chřipkou, která je ale třeba v českém prostředí daleko známější jako prasečí chřipka. Vedle ní se v 21. století opakovaně vracela takzvaná ptačí chřipka. „Prasečí chřipka nás trápila v letech 2009 až 2010. Přestože jí onemocnělo velké množství lidí, tak se odhaduje, že usmrtila přibližně 300 tisíc lidí, což je srovnatelné s běžnou sezónní chřipkou. Prasečí chřipka komplikovala obnovu globální ekonomiky po finanční krizi, která propukla v roce 2008. Její dopady na ekonomiku však byly limitované,“ hodnotí situaci Křeček.

Změna v názvosloví, ústup od regionů i to, že se pro současné pandemické onemocnění neuchytilo označení čínská chřipka, které prosazoval například americký prezident Donald Trump, může svědčit rovněž o rozmáhající se politické korektnosti a o tom, že si už tak jednoduše nedovolíme spojit nemoc s určitým zeměpisným označením, jako tomu bylo ve 20. století, a ani ji jen tak říkat „chřipka“, i když má ve většině případů podobný průběh.

Seriál Světové epidemie

Zvířata se každopádně bránit nemohou, a tak si nyní při pojmenovávání chřipek vypomáháme jimi. Ještě ale uvidíme, zda se do budoucna opravdu nebude o COVID-19 mluvit, alespoň v některých kruzích, třeba jako o netopýří chřipce. Pokud tedy bude jasné či alespoň pravděpodobné, že onemocnění se na člověka skutečně přeneslo z těchto zvířat.

Z historického, ekonomického ani politického pohledu se důsledky chřipkových nákaz nedají příliš zobecňovat. „Rozsahy škod byly vždy výrazně odlišné. Lze však říct, že z pandemií mohou těžit některá odvětví farmaceutického průmyslu. Zvláště pokud se podaří vyvinout účinný lék,“ uvádí Štěpán Křeček. Zajímavé rovněž je, že nelze úplně doznat, že by šlo v poslední době z ekonomického pohledu o nejničivější nemoci. „Z hlediska hospodářství jsou nejvíce poškozující restriktivní opatření, která jsou zaváděna v boji proti pandemiím. Z hlediska zdravotních systémů však můžeme říct, že řešení nádorů či problémů srdce dlouhodobě přináší vyšší náklady,“ upozorňuje Křeček.

Přidejme ještě jeden jasný a současný důkaz toho, jak historicky významnou – v porovnání s některými chřipkovými nákazami – současná pandemie jednou bude. To, že jde v případě této nemoci skutečně o vážnou hrozbu a nikoliv běžnou chřipku, jak by někteří pořád rádi tvrdili, dokazují i české zákony. Podle trestního zákoníku a souvisejícího nařízení vlády je totiž trestné úmyslné i nedbalostní šíření COVID-19.

Na seznamu o zhruba 20 položkách najdeme zejména nemoci, které považujeme v našem prostředí spíše za historické (například mor, tyf či úplavici), cizokrajné (třeba ebola či SARS) nebo takové, s nimiž jsme se smířili, ale nečekáme, že bychom se s nimi skutečně potkali (AIDS či pohlavní nemoci). Žádnou „běžnou“ chřipku ale v nařízení vlády nenajdeme.

Ale skončeme optimisticky. „Všechny pandemie se nakonec podařilo vyřešit a hospodářství se po nich velmi rychle dokázalo zotavit. Je jen otázkou času, kdy se naše ekonomika opět vrátí do nejlepší kondice ve své historii,“ říká Štěpán Křeček.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud