SVĚTOVÉ EPIDEMIE | „Je to jenom chřipka, tak co,“ říkali mnozí na začátku koronavirové pandemie. Umenšování problému ale svědčí o neustálém zapomíná lidstva na to, co už bylo. Chřipka ve svých různých mutacích nás totiž dlouhá léta opakovaně trápí, zabíjí bezbranné a ničí ekonomiku, lidstvo ale stejně ve své nové podobě skoro vždy zaskočí. Stačí se podívat na předešlé pandemie či epidemie ruské, španělské, asijské, hongkongské, mexické či ptačí chřipky a miliony mrtvých, které si vyžádaly. Pokud s nimi ale srovnáme onemocnění COVID-19, zjistíme, že se svět opravdu v poslední době v mnohém změnil.
Světové epidemie
V seriálu INFO.CZ „Světové epidemie“ popisujeme dvakrát týdně některé závažné pandemie a epidemie, jimž jsme jako lidstvo čelili v minulosti. Snažíme se rozebrat politické, ekonomické a společenské dopady jednotlivých nemocí. Zamyslíme se rovněž nad tím, jak se můžeme z dřívějších událostí poučit v současné situaci při koronavirové pandemii.Za posledních zhruba 130 let se ve světě objevilo množství ničivých typů chřipkového viru. Nemoci se často nazývaly podle regionů, z nichž vzešly nebo zemí, kde se o novou nemoc začala veřejnost více zajímat. Po takzvané ruské chřipce z let 1889 až 1890 přišla vůbec nejničivější chřipková nákaza všech dob – španělská chřipka, spojená s koncem první světové války. Nejdrastičtější co do počtu obětí i dopadů na hospodářství.
„Svět se vzpamatovával po válce a pandemie přinesla další ekonomickou pohromu. Španělskou chřipkou se nakazila zhruba čtvrtina světové populace a připisuje se jí 17 až 50 milionů obětí na životech. Podle odhadů snížila španělská chřipka světové HDP o zhruba šest procent,“ popisuje pro INFO.CZ ekonom Štěpán Křeček z Národohospodářské fakulty VŠE. „První světová válka přinesla propad o 8,4 procenta. Je tedy zřejmé, že z ekonomického pohledu jsou obě události srovnatelné. Podrobnější analýzy však naznačují, že škody způsobené válkou byly trvalejšího charakteru,“ dodává.
