Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Neriskujte životy na moři. Britové plánují virální kampaň proti migraci do EU

Neriskujte životy na moři. Britové plánují virální kampaň proti migraci do EU

Britská vláda chce přesvědčit potenciální migranty v severní Africe, aby si rozmysleli nebezpečnou cestu do Evropy. Posloužit ji k tomu mají předtočená videa s výpověďmi migrantů, kteří plavbu lodí po Středozemním moři absolvovali. Kritici jsou ale k záměru britského kabinetu skeptičtí a vnímají ho pouze jako snahu o uklidnění domácích voličů.

Série rozhovorů natočených na kameru, které budou dostupné online a budou se samovolně šířit po sociálních sítích, má podle britského ministerstva vnitra přispět k zastavení migrace do Evropy. Migranti v Libyi na nich mají popsat nástrahy, které je na cestě nebo při její organizaci potkaly, a tím odradit potenciální zájemce o plavbu v jiných zemích.

Kritici úmyslu britské vlády ale v přílišný úspěch videí nevěří. Vycházejí při tom ze zkušeností, které s podobnými kampaněmi mají jiné státy v Evropě. K nim patří například Dánsko, které se v minulosti rozhodlo zaplatit inzerci odrazující migranty od cesty přes moře v libanonském tisku, nebo Německo. Spolková vláda dříve platila billboardy s podobnými vzkazy v Afghánistánu.

„Informace, kterou se kampaň snaží sdělit, cílovou skupinu nezasáhne. Lidé se rozhodují na základě toho, co slyší od členů své rodiny nebo kamarádů, tedy od osob, kterým věří, a ne od vlád cizích států,“ říká pro britský deník The Guardian pracovnice Overseas Development Institute Jessica Hagen-Zanker, která se věnuje výzkumu migrace. „Informace o cestě jsou irelevantní a risk, který by museli migranti podstupovat, je ve srovnání s tím, s čím se musejí denně potýkat, naprosto zanedbatelný,“ pokračuje.

Cíl britské vlády je proto podle ní jiný: ukázat domácím voličům, že se proti migraci něco dělá. „A to i přesto, že to nemusí být nutně efektivní.“ Mnohem lepší by bylo, kdyby cesta nebyla tolik nebezpečná a otevřely by se cesty do Evropy pro legální migraci.

Mluvčí britského ministerstva vnitra médiím potvrdil, že se projekt opravdu připravuje a je jednou z možností, jak zvýšit mezi lidmi povědomí o rizicích nelegální migrace. V oficiálním dokumentech se uvádí, že takové informace o cestě z libyjského pobřeží chybí.

Jak připomíná The Guardian, v roce 2016 připlulo do Evropy z libyjského pobřeží více než 180 tisíc lidí. V loňském roce sice toto číslo kleslo o 60 tisíc, ovšem letos od začátku roku opět vzrostlo. Od roku 2014 na moři zemřelo (nebo zmizelo ve vlnách) více než 22 500 migrantů. V roce 2016 na cestě přes Středozemní moře zemřelo 90 % všech migrantů směřujících do Evropy.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1