Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nerozhodní Britové. Většina chce druhé referendum o brexitu, hlasovali by o konečně dohodě s EU

Nerozhodní Britové. Většina chce druhé referendum o brexitu, hlasovali by o konečně dohodě s EU

Britové jsou ve své většině nakloněni uspořádání druhého referenda o brexitu, tedy o odchodu země z Evropské unie. Vyplývá to z průzkumu, o kterém dnes na svém webu informoval list The Guardian. Předmětem hlasování by měla konečná dohoda s EU o podmínkách brexitu, výsledek by však podle průzkumu byl těžko předvídatelný, tak těsný zůstává rozdíl mezi oběma tábory.

Zájem o hlasování podle průzkumu agentury ICM stoupá spolu s tím, jak se vyjednání s EU o brexitu blíží do finále: 47 procent Britů by si přálo mít konečné slovo o brexitu, až budou jasné podmínky odchodu Spojeného království z EU, naopak 34 procent dotázaných bylo proti tomu, aby se otázka znovu otevírala.

Pokud se vyloučí přibližně pětina nerozhodnutých, pak stoupenci druhého referenda vedou v poměru 58 ku 42 procentům, poznamenal deník s tím, že jde o jasný rozdíl 16 procentních bodů. Zvýšená podpora pocházela od obou stran sporu - další referendum o konečné dohodě by si přála čtvrtina voličů, kteří hlasovali pro brexit.

Konečné výsledky voleb

Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 66.60%
Miloš Zeman
Miloš
Zeman
Jiří
Drahoš
Jiří Drahoš

50 %
51,36 %
2 853 390 hlasů
48,63 %
2 701 206 hlasů

K dalším klíčovým poznatkům z průzkumu The Guardian zařadil stoupající obavy z dopadů brexitu: 43 procent si dělá starosti ohledně negativních dopadů brexitu na britskou ekonomiku, těsná většina věří, že bude mít neblahý dopad i na „britský způsob života".

Voliči opozičních labouristů si více rozmýšlejí své postoje: devět procent z těch, kteří byli pro odchod, by v unii raději setrvali. Zesílilo však demografické rozdělení společnosti: mezi mladými voliči o 17 procentních bodů zesílila podpora pro setrvání v unii, naopak lidé starší 65 let jsou ještě více rozhodnutí pro odchod. Zvětšuje se i geografická propast v názorech: voliči ve Skotsku by více než dříve hlasovali pro unii, zatímco ve Walesu a části Anglie setrvává podpora pro brexit.

„Důsledky opakovaného hlasování je těžké předvídat, protože země stále zůstává rozpolcená, s příznaky utužování pozic v obou táborech," poznamenal deník. Podle průzkumu, podniknutém v půli ledna, by v opakovaném referendu 51 procent hlasovalo pro setrvání v unii, 49 procent pro odchod. To je však těsnější rozdíl než při skutečném referendu v červnu 2016, kdy brexit vyhrál s 52 procenty hlasů.

The Guardian připomněl, že předchozí průzkumy svědčily o omezenější podpoře pro druhé referendum.

List Daily Mirror zhruba před dvěma týdny zveřejnil průzkum společnosti ComRes, podle kterého si většina Britů nepřála případné další referendum o členství Británie v EU. Pokud by se však konalo, těsná většina by hlasovala pro setrvání v unii. Deník si průzkum nechal zadat poté, co bývalý předseda protievropské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage v televizním rozhovoru překvapivě nadnesl možnost konání nového referenda.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1