Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Neumíš francouzsky, vrať se domů. Francie zavádí diskriminační opatření proti pracovníkům z Česka

Neumíš francouzsky, vrať se domů. Francie zavádí diskriminační opatření proti pracovníkům z Česka

Ve Francii roste počet regionů a měst, které v poslední době přijaly opatření namířené proti dočasně vyslaným pracovníkům ze zahraničí, k nimž patří i Češi. Firmy, které se chtějí ucházet o veřejnou zakázku, musí zajistit, že všichni jejich pracovníci mluví francouzsky. Proti opatření, které má zlepšit komunikaci a bezpečnost na pracovištích, se postavili někteří francouzští politici a odpor se zvedl i v Evropském parlamentu. 

„Je to další diskriminace vyslaných pracovníků ve Francii. Neumíš francouzsky? Vrať se domů! Pro mě je to jen laciný populistický předvolební krok,“ řekla redakci INFO.CZ česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO/ALDE).

Klauzule Molière, jak se opatření, které v poslední době zavádí stále více francouzských regionů, departementů a měst, označuje, upravuje podmínky veřejného zadávání ve stavebnictví, ale i dalších oblastech, jako je například doprava. Firmy, které se chtějí zúčastnit soutěže, musí zajistit, že všichni jejich pracovníci ovládají francouzský jazyk. V překladu to znamená, že firma si pro svou zakázku nemůže najmout vyslaného pracovníka – například dělníka z České republiky, pokud neumí francouzsky.

„Polští instalatéři“ v EU
Obraz „polského instalatéra“ strašil francouzské voliče během kampaně před referendem o ústavě EU v roce 2005. Ztělesňoval v sobě obavy občanů západoevropských států z přívalu levné pracovní síly z východu po rozšíření EU o deset nových členských států o rok dříve. Strach byl natolik silný, že některé státy EU se rozhodly uplatnit přechodná opatření a pracovníky z nových členských zemí na svůj pracovní trh vpustit později. V roce 2004 svůj pracovní trh otevřelo pouze Švédsko, Irsko a Velká Británie. Rakousko a Německo si ochranná opatření ponechala nejdéle, a to až do května 2011.

Regiony krok vysvětlují potřebou zlepšit na pracovišti komunikaci a také bezpečnost. Pokud pracovník neovládá francouzštinu, nedokáže si přečíst bezpečnostní řád a další pravidla, argumentují. Nové opatření podporuje řada francouzských vládních politiků a také odbory. Najdou se ale i odpůrci, kteří za tím, podobně jako česká europoslankyně Dlabajová, vidí především politiku související s blížícími se prezidentskými volbami, které ve Francii proběhnou letos v květnu. „Je jednoduché voličům říct: Neupřednostňujme levnou pracovní sílu z východu, dejme práci našim občanům,“ říká Dlabajová.

Nezaměstnanost se ve Francii už několik let drží kolem 10 % a průzkumy veřejného mínění dlouhodobě upozorňují na to, že nejsilnějším tématem předvolebních bojů jsou právě pracovní místa a neférová konkurence, kterou pro francouzské společnosti představují firmy ze zahraničí.

„I v mé vlastní straně (Republikáni) jsem upozornila na to, že toto opatření jde proti základním hodnotám EU,“ uvedla francouzská europoslankyně Élisabeth Morin-Chartier, která se v Evropském parlamentu řadí k lidovecké politické skupině. Před několika dny se obrátila na francouzského premiéra Françoise Fillona a v dopise, který uveřejnila na svém twitterovém účtu, upozornila na to, že Francie do zahraničí vysílá přibližně dvě stě tisíc vyslaných pracovníků. „Bylo by naivní si myslet, že tímto opatřením vyřešíme své problémy,“ napsala.

„Jak by to v Evropě vypadalo, kdyby se další země inspirovaly? "Doložka Shakespeare" nebo "Doložka Čapek" – to by se Francouzům určitě také nelíbilo. Je to diskriminace zahraničních pracovníků a odporuje to hodnotám EU,“ doplňuje k tomu Martina Dlabajová.

Doložku Molière dosud přijaly francouzské regiony v čele s Île-de-France, Hauts-de-France nebo Normandií, dále pak departementy Haut-Rhin a Charente nebo města Montfermeil, Chalon-sur-Saône. Region Les Alpes-Maritimes se podle informací redakce plánuje připojit v brzké budoucnosti.

Francie se do co do počtu vyslaných pracovníků řadí v Evropě na třetí místo. Naopak po Německu představuje pro tyto pracovníky druhou největší hostitelskou zemi (asi 340 tisíc lidí). Francie je také jednou ze sedmi zemí EU, které podporují reformu pravidel pro vysílání pracovníků v Evropské unii. Podle Evropské komise by měla lidem vyslaným za prací do zahraničí zaručit stejnou odměnu, jakou pobírají domácí pracovníci. Navrhovaná pravidla se ale nelíbí zejména novým členským státům EU včetně České republiky. Návrh považují za diskriminační a zdůrazňují, že se v konečném důsledku může podepsat na konkurenceschopnosti firem z ekonomicky slabších zemí.

Vysílaným pracovníkem je osoba, která po omezenou dobu (méně než dva roky) vykonává práci na území jiné země EU než země, ve které obvykle pracuje.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1