Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nevybuchlá puma z druhé světové války vyhnala z domovů téměř 9000 obyvatel Drážďan

Nevybuchlá puma z druhé světové války vyhnala z domovů téměř 9000 obyvatel Drážďan

Téměř 9000 lidí muselo během noci na dnešek opustit své domovy v Drážďanech, policie tam kvůli nálezu bomby z druhé světové války nařídila evakuaci. Původně měla být oblast poblíž hlavního nádraží vyklizena do tří hodin ráno, v 09:30 ale evakuace stále nebyla dokončena. V saské metropoli jde o největší evakuaci v souvislosti se zneškodňováním bomby z druhé světové války, informoval list Sächsische Zeitung.

Britská letecká puma se našla v úterý odpoledne při stavebních pracích necelé dva kilometry severozápadně od drážďanského hlavního nádraží. Policie plánovala, že bude bomba zneškodněna na místě, a to ještě v noci na dnešek. Evakuace se ale protáhla. Postiženou oblast muselo během noci opustit zhruba 8700 lidí, evakuovány byly mimo jiné domov důchodců a pečovatelský dům, ve kterých žije celkem asi 240 lidí.

I více než 70 let po konci druhé světové války jsou podobné evakuace v Německu poměrně běžné. Největší podobnou akcí v poválečných dějinách země byla loni v září evakuace více než 60 tisíc obyvatel ve Frankfurtu nad Mohanem. Letos v dubnu se pak muselo evakuovat asi 10.000 lidí v Berlíně. V celém Německu se každý rok najde více než 2000 tun válečných bomb a munice. V únoru 1945 americká a britská letadla shodila na Drážďany kolem 4000 tun bomb, které zničily centrum města a zabily až 25 tisíc lidí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1