Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nikdo by neměl pochybovat o odhodlání USA při plnění závazků společné obrany, shodli se američtí senátoři

Nikdo by neměl pochybovat o odhodlání USA při plnění závazků společné obrany, shodli se američtí senátoři

Americký Senát vystoupil na obranu Severoatlantické aliance poté, co šéf Bílého domu Donald Trump před aliančním summitem NATO ostře kritizoval. Senátoři v úterý schválili poměrem 97 ku 2 hlasům nezávaznou deklaraci na podporu aliance, informoval zpravodajský server CNN.

Dvoudenní vrcholná schůzka NATO začíná dnes v Bruselu. Šéf Bílého domu před svou cestou na summit opakovaně obvinil evropské spojence z toho, že nepřispívají dostatečně na společnou obranu a hlavní tíži výdajů nechávají na Spojených státech.

Američtí senátoři z řad demokratů i republikánů se v úterý postavili na stranu Severoatlantické aliance, když odhlasovali prohlášení na její podporu. „Nikdo by neměl pochybovat o odhodlání Spojených států při plnění závazků společné obrany států NATO,“ uvedl demokratický senátor Jack Reed, který je autorem prohlášení. „Bohužel bylo nutné vydat toto prohlášení, protože někteří z našich nejbližších spojenců začali pochybovat o amerických závazcích týkajících se společné obrany. Prezident Trump několikrát nazval alianci 'zastaralou' institucí. Naši spojenci si začínají klást otázky, zda mohou spoléhat na to, že jim USA v případě krize přijdou na pomoc,“ dodal Reed.

Také vlivný republikánský senátor John Thune v rozhovoru se CNN zdůraznil význam Severoatlantické aliance. „Domnívám se, že je důležité, abychom ukázali silnou podporu NATO. Je to organizace, která slouží svobodomyslným zemím již přes půl století,“ řekl.

Senátoři ve svém prohlášení rovněž vyzvali americkou vládu, aby „urychleně dokončila komplexní strategii na obranu proti nepřátelským aktivitám Ruska, které se snaží poškodit důvěru v demokratické instituce ve Spojených státech a v dalších zemích světa“.

Senát hlasoval o deklaraci na podporu Severoatlantické aliance ve stejný den, co Trump přicestoval do Bruselu na summit členských států NATO. Několik dní poté se Trump chystá setkat v Helsinkách s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Trumpovi kritici amerického prezidenta obviňují, že má k Putinovi příliš blízko a nereaguje náležitě na důkazy o vměšování Ruska do posledních amerických prezidentských voleb.

Vůdce republikánů v americkém Senátu Mitch McConnell ale prohlásil, že na plánovaném setkání ruského a amerického prezidenta nevidí nic špatného. Mitchell rovněž uvedl, že se neobává toho, že by Trump měl v úmyslu ohlásit odchod Spojených států z NATO.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1