Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Nikdo nemůže žít jako dobytek v chlévě.“ Europoslanci chtějí ukončit diskriminaci Romů

„Nikdo nemůže žít jako dobytek v chlévě.“ Europoslanci chtějí ukončit diskriminaci Romů

Europoslanci tvrdí, že Romové jsou v Evropě, včetně České republiky, stále diskriminováni. Připravili proto návrhy, které mají vést ke zmírnění či odstranění nesnášenlivosti a předsudků vůči Romům a zajistit etniku rovnoprávnost. „Pro Romy nepožadujeme o nic více, ale ani o nic méně než pro většinovou společnost,“ píše švédská poslankyně Soraya Post ve vysvětlujícím stanovisku ke své zprávě.

„Nikdo nechce být chudý. Nikdo nechce žít jako dobytek v chlévě. Nemůžeme být hrdou unií, pokud u nás bude žít 10 - 12 milionů lidí, kteří jsou ze všeho zcela vyloučeni,“ vyzývá švédská sociální demokratka Soraya Post, která je sama romského původu.

Poslankyně upozorňuje, že život Romů v Evropě je „bezútěšný a bez vyhlídek do budoucna“, což přičítá nedostatečnému řešení anticiganismu. Ten definuje jako zvláštní druh rasismu, který vychází z přesvědčení, že Romové jsou „podřazení, méně schopní, nemají žádné vyhlídky a nedokáží se vyrovnat neromskému obyvatelstvu“.

Postová svá tvrzení podkládá průzkumy. Například v průzkumu Eurobarometru před dvěma lety každý pátý tázaný uvedl, že by se mu nelíbilo pracovat s Romem. A jen pětačtyřiceti procentům respondentů by nevadilo, kdyby si jejich dítě našlo romského partnera.

Průzkumy také dokládají tristní životní podmínky, v nichž Romové žijí. Až 80 % z nich žije pod hranicí chudoby (v Česku 58 %), zhruba polovina dětí a mladistvých nechodí do školy a více než 60 % mladých Romů mezi 16-24 lety nepracuje. Každá třetí romská domácnost, která se podrobila šetření, žije v domě bez kohoutkové vody; každá druhá romská rodina žije v obydlí bez toalety, sprchy nebo koupelny.

Dobře se Romové nemají ani v Česku. „Diskriminace v oblasti důchodů vyhnala v České republice přibližně 100 000 Romů do 4 000 podprůměrných hostelů a ubytoven, kde jim vykořisťovatelští pronajímatelé účtují až trojnásobek tržní hodnoty běžného bytu,“ stojí ve zprávě.

Europoslanci také kritizují segregaci romských dětí ve školách. „Podle nedávného výzkumu chodilo 20 % Romů v České republice a na Slovensku do školy nebo do třídy, která byla speciální a zároveň se skládala výlučně nebo především z Romů.“

Podobně jako v jiných částech Evropy i v Česku řada Romů zažila na vlastní kůži nadávky či rovnou čelila fyzickému napadení. Dvě třetiny z nich přitom prý tyto trestné činy nikdy nenahlásily.

Europoslanci vyzývají členské státy EU a unijní orgány k nápravě výše uvedených a dalších skutečností, které dle nich přispívají k neutěšenému životu romského etnika v Evropě. Doporučuje také například vzdělávání většinové společnosti o anticiganismu.

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1