Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Nikdo nepřežije.“ Jaderná válka mezi USA a Ruskem by dle Putina skončila tragicky

„Nikdo nepřežije.“ Jaderná válka mezi USA a Ruskem by dle Putina skončila tragicky

Jadernou válku mezi Ruskem a Spojenými státy by podle ruského prezidenta Vladimira Putina „nikdo nepřežil“. Putin současně v rozhovoru s americkým režisérem Oliverem Stonem prohlásil, že neztrácí naději na zlepšení vztahů s USA. „To je možné vždy, dokud nás neodnesou v bílých trepkách na hřbitov,“ poznamenal.

Úryvek z rozhovoru zveřejnila televize Showtime, která celé interview odvysílá ve čtyřech dílech mezi 12. až 15. červnem. V předchozích úryvcích Putin vyprávěl, jak navrhoval americkému prezidentovi Billu Clintonovi popřemýšlet o vstupu Ruska do Severoatlantické aliance, anebo hájil přeběhlíka z amerických tajných služeb Edwarda Snowdena, že není zrádce.

Putin podle serveru Variety.com během přípravy rozhovoru se Stonem zhlédl černou komedii režiséra Stanleyho Kubricka ‚Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu‘, jejímž tématem je právě jaderný konflikt mezi USA a Sovětským svazem, vyvolaný paranoidním generálem. Film, natočený v roce 1964, se stal kultovní satirou na studenou válku.

„V ‚horké‘ válce by USA vyhrály?“ zeptal se Stone. „Myslím, že by to nikdo nepřežil,“ odpověděl Putin podle ruských agentur.

Putin na Kubrickově filmu mimo jiné ocenil předvídavost režiséra i z technického hlediska. „Od těch dob se toho moc nezměnilo. Jediný rozdíl tkví v tom, že moderní zbraňové systémy jsou ještě dokonalejší a složitější. Ale myšlenky odvetného úderu a nemožnosti kontroly jsou nadále přesné. Je to ještě složitější, ještě nebezpečnější,“ řekl ruský vůdce.

Stone po projekci filmu daroval Putinovi DVD s filmem. Putin se pak vrátil, aby Stoneovi ukázal, že dostal jen obal, ve kterém DVD chybí. „Typický americký dárek,“ zažertoval Putin podle serveru Newsru.com.

Ruský prezident v rozhovoru také kritizoval NATO, které podle něj jen ustavičně hledá nepřítele, aby obhájilo svou existenci, přestože už zanikl Sovětský svaz a sovětský blok.

Stone se také Putina zeptal, zda by měl problém se na ponorce osprchovat s gayem? „Nešel bych s ním do sprchy,“ řekl Putin s vysvětlením, že by totiž nechtěl dotyčného „provokovat“.

„Ale jak víte, jsem mistr juda a (bojového sportu) samba. Jako hlava státu věřím, že mou povinností je bránit tradiční a rodinné hodnoty. Proč? Protože z homosexuálních svazků nebývají děti,“ řekl a dodal, že podpora porodnosti a rodin v Rusku neznamená přivolení s „pronásledováním kohokoliv“.

Recenzent serveru The Daily Beast vyjádřil politování, že interview s Putinem nedělal někdo kritičtější než Stone, který Putina opěvoval již ve svých předchozích dílech, a tak nový čtyřdílný seriál není ničím víc než polidšťováním uctívaného hrdiny a zatracováním Ameriky - a někdejší důstojník KGB se v nabídnutém prostoru „otáčí více než Trumpův příčesek v tornádu“.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1