Nil vysychá, egyptští zemědělci přicházejí o úrodu a odcházejí do měst | info.cz

Články odjinud

Nil vysychá, egyptští zemědělci přicházejí o úrodu a odcházejí do měst

Životodárná tepna Egypta vysychá. Řeka Nil přitom do země přináší prý až 97 procent vody. Káhirská vláda nutí pod hrozbou pokuty zemědělce, aby pěstovali na vláhu méně náročné plodiny. Zemědělský sektor přesto – či právě proto – upadá. Problémy s vodou hlásí také města, do kterých navíc zřejmě zanedlouho dorazí i suchem postižení farmáři.

Abdalrahmán vzpomíná, jak byl jeho otec vděčný někdejšímu prezidentovi Gamálovi Násirovi (1956 až 1970), když v rámci jím prosazené pozemkové reformy získal koncem 50. let minulého století tři akry půdy (asi 1,2 hektaru). Tehdy prý takové pole dokázalo uživit celou rodinu. Nyní problémy s vodou nutí farmáře k odchodu z vesnic do měst, kde se pak živí jako poslíčci, domovníci, prostě pomocné síly.

„Nevidím jinou možnost než se vydat do Káhiry. A přečkat tam, dokud stát nevyřeší krizi s nedostatkem vody. A umožní nám návrat na naši půdu,“ konstatuje s jistou nadějí pro sever Al-Monitor.

Řeka Nil. Kdo její vodu potřebujeŘeka Nil. Kdo její vodu potřebujeautor: INFO.CZ

Ti zemědělci, kteří zápas se suchem ještě nevzdali, navíc zjišťují, že vody je nejen méně, ale roste také její slanost. Což rostlinám neprospívá. Abdalazíz, se kterým se loni setkal reportér listu Financial Times, farmaří v deltě Nilu, od starověku nejúrodnější části Egypta. Když vezme do ruky výhonek rýže, nachází v něm mnohem méně zrn než kdysi. Důvod? Řeka ustupuje, proto musí zavlažovat znečištěnou vodou, kterou na jejich pole přivádí potrubí z nedaleké rybí farmy.

A pravděpodobně bude hůře. Předloňská prognóza Americké geologické společnosti (GSA) tvrdí, že se delta Nilu v roce 2100 stane v podstatě neobyvatelnou – kvůli vzestupu mořské hladiny a sílící slanosti vody v Nilu. „Patrně to nebude vypadat jako v katastrofických filmech. Města na břehu Středozemního moře nemusejí být nutně zatopená. Nicméně, slaná voda bude zřejmě prosakovat do půdy, což učiní celý region neobyvatelným,“ říká egyptský ekolog Ahmad Drúbí. Co se sladké vody týče, Egypt jako celek bude podle zmíněného dokumentu řešit její vážný, ba krizový nedostatek za pouhých šest let.

Káhira o problémech svých zemědělců dobře ví. Otázkou je, zda je umí také řešit. „Dostali jsme se do fáze, kdy nedostatek vody brzdí náš ekonomický rozvoj. Jinými slovy: jsme v kritické situaci a máme našlápnuto k tomu, abychom se stali jednou z nejsušších zemí planety,“ postěžoval si egyptský ministr vodních zdrojů a zavlažování Muhammad Abdalati.

Zatím úřady sázejí spíše na represi: zkraje loňského roku zvýšily pokutu za ilegální pěstování rýže, tedy plodiny náročné na vodu. Letos ovšem provládní list Al-Ahram oznámil, že vláda zajistila nový druh této rostliny, který je prý více odolný vůči soli ve vodě. Káhira tak doufá, že sníží nutnost dovozu potravin ze zahraničí, které se dlohodobě obává.

Kde chybí voda nejvíceKde chybí voda nejvíceautor: INFO.CZ

Nil je – a odpradávna byl – klíčovou, životodárnou tepnou Egyota, který zásobuje vodou až z 97 procent. Celkem 95 procent stále vzácnější tekutiny přitéká ze zahraničí. Řeka dlouhá 6 853 kilometrů nenapájí jen Egypt, ale jsou na ní přímo závislé zhruba dvě stovky milionů lidí. Protéká 11 zeměmi a v jejím povodí žije celkově 450 milionů Afričanů.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud