Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nobelovu cenu za ekonomii má Američan Thaler. Zkoumá, co nás ovlivňuje při rozhodování o penězích

Nobelovu cenu za ekonomii má Američan Thaler. Zkoumá, co nás ovlivňuje při rozhodování o penězích
 

Nobelovu cenu za ekonomii získal americký ekonom Richard Thaler. Jedná se o ocenění jeho přínosu behaviorální ekonomii. Thaler se psychologií lidského chování v ekonomice a vlivem emotivního rozhodování dlouhodobě zabývá.

Thaler je spoluzakladatelem (spolu s Dannym Kahnemanem, který za to v roce 2002 dostal Nobelovu cenu, nebo například Amosem Tverským) behaviorální ekonomie, mladšího ekonomického směru, který zkoumá, co a jak ovlivňuje jednání a rozhodování ekonomických aktérů. „Výzkum Richarda Thalera spojil ekonomické a psychologické analýzy rozhodování jedince,“ konstatovala Královská švédská akademie věd.

Thaler je rovněž uznávaným intelektuálem a úspěšným publicistou a spisovatelem. V češtině vyšla jeho kniha Neočekávané chování: Podivuhodný příběh behaviorální ekonomie, která se zabývá iracionálním chováním lidí, které neodpovídá klasickým ekonomickým teoriím, nebo bestseller Nudge (Šťouch).

Behaviorální finance jsou moderním a progresivním směrem finanční teorie, který na rozdíl od tradičních financí předpokládá, že se investoři a další účastníci finančních trhů nechovají vždy zcela racionálně. Mnoho finančních rozhodnutí je ovlivněno tím, jak lidé informace interpretují a jak podle nich jednají, což není vždy racionální.

Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří američtí ekonomové.

Naprostou většinu dosavadních nositelů ocenění tvoří ekonomové ze Spojených států, většina se zabývala makroekonomikou. Jen jednou, v roce 2009, získala Nobelovu cenu za ekonomii žena. Loni ji obdrželi britsko-americký ekonom Oliver Hart a Fin působící rovněž v USA Bengt Holmström. Ocenění dostali za svůj příspěvek k teorii kontraktu, která zkoumá způsoby, jimiž ekonomičtí aktéři uzavírají vzájemné smlouvy.

Minulý týden byli postupně oznámeni laureáti Nobelových cen za medicínu, fyziku, chemii, literaturu a za mír. Na vyznamenané čeká finanční odměna ve výši devíti milionů švédských korun (24 milionu Kč) a tradiční slavnostní ceremoniál, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1